MVES prezenční studium - anotace předmětů

I. SEMESTR

Úvod do studia mezinárodních vztahů

Základním cílem kurzu je zprostředkovat studentům vhled do problematiky oboru mezinárodních vztahů, jakožto nezávislé a samostatné vědecké discipliny. Bude představen předmět zkoumání a základní teoretické koncepty, jejichž pomocí je mezinárodní systém konceptualizován a interpretován tak, aby student v disciplíně, kterou se rozhodl studovat, získal základní orientaci, jež bude následně rozvíjena ve specializovaných předmětech bakalářského a případně navazujícího magisterského studia.

Dějiny 20. století I.

Kurz je první ze dvou součástí dvousemestrálního přednáškového cyklu zaměřeného na základní dějinné momenty a klíčovou problematiku historického vývoje ve 20. století, přičemž se soustřeďuje na období do začátku druhé světové války. Výklad jednotlivých témat se soustředí na prvky kontinuity a diskontinuity historického vývoje, přičemž důsledným aplikováním komparativního přístupu umožní rozpoznat rozmanitost i vzájemnou podmíněnost forem i dynamiky historických změn v evropském i v celosvětovém měřítku, a nabídnout tak studentům jak základní orientaci, tak i východisko k případnému hlubšímu studiu.

Základy ekonomie

Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými ekonomickými otázkami, které jsou nezbytné pro pochopení základních souvislostí ve fungování naší společnosti. V žádném případě nejde o vyčerpávající výklad všech ekonomických otázek vzhledem k tomu, že tento studijní obor není oborem ekonomickým. Hlavní probíranou tématikou je rozhodování o alokaci zdrojů a produkce na základě cen, utvářených v procesu směny mezi výrobci, spotřebiteli, pracovníky a vlastníky výrobních faktorů. Studenti se seznámí se základními otázkami mikroekonomie i makroekonomie. Do učiva jsou zahrnuty i vybrané problémy hospodářské politiky.

Základy práva

Právo je normativním systémem, který reguluje život společnosti a vztahy uvnitř ní se utvářející, a to s cílem zajistit rovný přístup každého ke spravedlnosti, jeho základní práva, ale také vynutit základní povinnosti. Cílem studia v rámci tohoto předmětu je seznámit se rámcově se základními, nejdůležitějšími odvětvími práva a zásadami, na nichž jsou budována. Smyslem studia tohoto oboru je získat základní orientaci ve struktuře právního řádu a rovněž získat základní povědomí o podobě jednotlivých právních oborů.

Politická a ekonomická geografie světa

Kurz seznamuje posluchače se základními politickými a ekonomickými realitami v územních souvislostech. Dokládá, že prostor je nedílnou součástí socioekonomické reality, kterou může stimulovat v pozitivním či negativním smyslu. Poskytuje základ pro pochopení makroekonomických i politických skutečností v globálním i regionálním průmětu. Cílem kurzu je objasnění prostorové organizace socioekonomického systému a informace o změnách na politických mapách regionů plynoucích z vlivů geografického prostředí, charakteru populace a politických koncepcí.

II. SEMESTR

Mezinárodní organizace

Kurz je zaměřen na poznání vybraných teoretických aspektů problematiky mezinárodních organizací, jež jsou následně konkretizovány na příkladech. Studenti jsou seznámeni se základní terminologií, s historickým vývojem, se současným stavem, strukturou a fungováním organizací a s jejich významem v moderních společnostech.

Dějiny 20. století II.

Kurz navazuje na „Dějiny 20. století I“. Jedná se o druhou ze dvou součástí dvousemestrálního přednáškového cyklu zaměřeného na základní dějinné momenty a klíčovou problematiku historického vývoje ve 20. století, přičemž pokrývá období od konce druhé světové války do konce 20. století. Koncepce výkladu a způsob probírání jednotlivých témat jsou totožné s pojetím první části cyklu. Také zde je kladen důraz na kontinuitu či diskontinuitu jevů, událostí a procesů, a to při důsledném uplatňování metody srovnávacího studia. Zvláštní pozornost se kromě procesu dekolonizace, vzestupu a pádu sovětského bloku, jaderného zbrojení apod. věnuje též širším otázkám nového pojetí procesu modernizace, novodobým nacionalismům, projevům globalizace a rozličným aspektům multikulturalismu či tzv. střetu civilizací ap.

Světová ekonomika

Kurz se zabývá charakteristikou vzniku, vývoje a současnosti světového hospodářství. Mezi důležitá témata patří sociálně ekonomická diferenciace světa, hlavní subjekty a objekty mezinárodních hospodářských vztahů a světová hospodářská centra – USA, Evropa, Japonsko, Čína, Indie, Rusko a jejich měnící se postavení ve světové ekonomice. Zabývá se rovněž rozvojovým světem, jeho základními rysy a sociálně ekonomickou situací.

Vývoj evropské spolupráce a integrace

Cílem kurzu je podat studentům základní informace o historických okolnostech vzniku, dalším vývoji a ideových zdrojích pokusů o ekonomickou i politickou integraci na evropském kontinentě po druhé světové válce, a to v úzkém kontextu s reálným ekonomickým a politickým vývojem Evropy. Důraz je kladem zejména na integrační seskupení vzniklá dalším vývojem ze společenství založených na základě Smlouvy o založení EHS z roku 1957 (Evropské hospodářské společenství → Evropská společenství → Evropská unie). Stručná informace je ovšem podána rovněž o pokusech a iniciativách, které tomuto významnému mezníku předcházely, jakož i o paralelních integračních pokusech (ESVO, RVHP). Látka kurzu je strukturována jak z hlediska nejdůležitějších mezníků vývoje příslušných integračních forem, tak také z hlediska jednotlivých historických etap poválečného vývoje evropského kontinentu.

Úvod do ústavního práva

Ústavní právo je obor zabývající se ústavou jako základním zákonem státu a jejím výkladem, spolu s dalšími normami, které na ní úzce navazují. Ústavní právo vede k poznání vztahu mezi veřejnou mocí a jednotlivcem, stejně jako mezi orgány veřejné moci mezi sebou navzájem. Cílem studia v rámci tohoto předmětu je poznat, jakým způsobem je veřejná moc vytvářena a jakým způsobem je aplikována, kde jsou meze jejího možného použití a z jakých důvodů. Pozornost ústavního práva je věnována otázkám efektivního výkonu veřejné moci, její dělbě a základním lidským právům a svobodám. Smyslem studia tohoto oboru není pouze jednotlivé pojmy vyložit, ale především poznat, jak veřejná moc funguje a co jí v jejím působení limituje.

Úvod do diplomacie (pv)

Předmět uvádí posluchače do problematiky systému mezinárodních vztahů v současném světě. Objasňuje roli diplomacie při realizaci zahraniční politiky a základní elementy a mechanismy fungování diplomatických vztahů. Seznamuje studenty se základní terminologií. Část kurzu je věnována historickému kontextu a významu diplomacie v současném globalizovaném světě. Teoretické poznatky jsou doplněny řadou příkladů z diplomatické praxe.

Občanská společnost, evropská integrace a globalizace (pv)

Cílem předmětu je jednak posluchače uvést do současné diskuse o konceptu občanské společnosti v sociálních vědách. Dále jej seznámit se základními sociokulturními předpoklady a důsledky samotného procesu evropské integrace i širšího procesu globalizace. V neposlední řadě by měl být také seznámen se základními poznatky z oblasti formování evropské veřejné sféry a jejího vztahu k evropským politickým institucím, a to jak s institucionálními, ale především se sociokulturními aspekty této problematiky. Proces evropské integrace a vytváření nadnárodního systému vlády jsou podmiňovány a doprovázeny nejen významnými ekonomickými a politickými změnami, ale také změnami sociokulturní povahy. Formování evropské občanské společnosti bývá v této souvislosti považováno za záruku svobody a stability demokracie v rámci vznikajícího evropského nadnárodního systému vlády.

Metodologie práce s odborným textem (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s metodologií psaní odborného textu a práce s odborným textem, a to včetně obsahových a formálních náležitostí, vyhledávání relevantních zdrojů a jejich členění s ohledem na výpovědní hodnotu informací, správný způsob citování a požadavky, jež jsou kladené na jednotlivé druhy odborného textu (akademická práce, analýza, studie, recenze aj.). Zaměření kurzu je po nezbytné teoretické části ryze praktické.

Mezinárodní obchodní jednání (pv)

Cílem kurzu je seznámit posluchače se zásadami obchodního jednání, existujícími sociálně-kulturními odlišnostmi mezinárodního prostředí a jejich vlivem na strategii a taktiku při obchodním jednání se zahraničními partnery v jednotlivých oblastech. Jeho absolvent by měl zvládnout postupy spojené s uvedenými oblastmi, osvojit si znalosti a dovednosti, které povedou ke „kulturní vnímavosti“ při vyjednávání a spolupráci s příslušníky odlišné kultury i ke schopnosti řídit kulturní rozmanitost, jako jedné z důležitých kompetencí dnešního manažera a jednatele.

Výpočetní technika (pv)

Předmět je zaměřen na získání praktických uživatelských dovedností pro práci s osobním počítačem. Od počátku akcentuje komunikační a informační roli osobního počítače ve vazbě na Internet s použitím prostředků elektronické pošty a WWW prohlížeče. Posluchači se dále seznámí se třemi základními typy uživatelských aplikací, které představují textový editor (MS Word), tabulkový kalkulátor (MS Excel) a program na přípravu prezentací (MS PowerPoint). Výuka je v rozhodující míře vedena projektovou formou. Posluchačům se nejprve stručně vysvětlí základní postupy práce s určitým typem aplikačního programu. Poté se jim zadají projekty, pro jejichž zpracování nestačí jen využít vysvětlených postupů, ale podle potřeb zadaného projektu jsou vedeni k cílené exploraci daného aplikačního programu a s podporou vyučujícího získávají další potřebné dovednosti. Podle úrovně předchozích znalostí, zájmu studentů a potřeb studijního oboru může vyučující upravit proporce jednotlivých partií obsahu předmětu.

III. SEMESTR

Instituce a rozhodování EU

Hlavním cílem kurzu je rozšířit znalosti studentů o rozhodovacím procesu a institucionální struktuře Evropské unie (EU). Studenti jsou seznámeni s historickým vývojem klíčových institucí EU (zejména Rady, Evropská komise, Evropského parlamentu a Soudního dvora EU), jejich strukturou, cíli a postavením. Určitá pozornost je věnována rovněž dalším institucím EU (Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů aj.). Součástí kurzu je i výklad vzájemné součinnosti jednotlivých klíčových institucí EU při přijímání rozhodnutí při řádném legislativním postupu. Zmíněny jsou rovněž některé případy aplikace zvláštního legislativního postupu. Průběžná pozornost je věnována zastoupení České republiky v jednotlivých institucích EU.

Globální problémy světa

Kurz se zabývá především charakteristikou globálních problémů světa, které mají nejen hospodářskou a sociální podobu, ale též výrazně politický rozměr. Jedná se o globální problémy intersociální (problém systému mezinárodních hospodářských vztahů Sever – Jih, problém míru a bezpečnosti, chudoby a rozvoje člověka). Dále jsou probírány problémy přírodně sociální (energetický, surovinový, populační, environmentální, potravinový) a antroposociální.

Evropská ekonomická integrace

Cílem kurzu je seznámit studenty s procesem evropské ekonomické integrace. Studenti by měli získat orientaci v ekonomice a ekonomii Evropské unie (EU). Kurz je věnován objasnění základních rysů ekonomiky EU jako celku a jejích jednotlivých členských zemí a cílů a nástrojů společných a koordinovaných politik EU.

Politologie

Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu a studia politologie. V první části je představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost je věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem jeho zájmu. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie (z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytických formy vlády, političtí aktéři, politické strany a stranické a volební systémy). V poslední části kurzu budou prezentovány sdílené disciplíny (politická sociologie a politická antropologie)

Základy psychologie

Tento kurz zahrnuje přehled základních témat psychologie současně s jejich aplikacemi ve specializovaných odvětvích oboru. Věnuje se také celkovému pojetí psychologie jako vědy, včetně její metodologie a možností, ve kterých se psychologický přístup může uplatnit. Další okruhy zahrnují podstatné poznatky z vývojové psychologie, sociální psychologie a psychologie osobnosti – motivace, komunikace, problematika hierarchie skupin apod. Jedna přednáška je věnována interkulturní psychologii. Obsah přednášek je koncipován tak, aby obsáhl hlavní problematiku disciplíny a zároveň naplnil hledisko její použitelnosti v praktickém životě.

Český politický systém

Cílem kurzu je seznámit studenty jednak s historickým vývojem politického systému v českých zemích, jednak se současným politickým systémem České republiky. První část kurzu se věnuje historickému vývoji politického systému první československé republiky, jeho proměnám v letech 1939-1945, obdobím tzv. třetí republiky (1945-1948) a značná pozornost je věnována také principům nedemokratického politického režimu v letech 1948-1989. Druhá část kurzu se podrobně věnuje základním principům politického systému současné České republiky, včetně období přechodu k demokracii po listopadu 1989. V kurzu jsou rozebírány základní systémové prvky současného českého politického systému, pravomoci a vzájemná provázanost jednotlivých ústavních institucí.

Dějiny státu a práva (pv)

Cílem výuky je přiblížit studentům především základní rysy evropského kontinentálního a angloamerického právního vývoje jako dvou základních právních systémů „euroatlantické civilizace". Důraz je kladen především na veřejné právo, přičemž nechybí ani základní komparativní postižení klíčových ústavních a správních institutů důležitých zemí západní Evropy a USA. Výuka začíná stručnou informací o pramenech římského práva jako pilíře celého evropského kontinentálního právního vývoje, přičemž chronologicky následuje výklad o středověkém a raně novověkém evropském právu. Hlavní důraz je ovšem kladen na evropské právní dějiny 19. a 20. století, kdy došlo jak k zformování současné moderní podoby právního řádu, tak ale i k závažným deformacím, jež do koncepce „právního státu" vnesly totalitní systémy a ideologie. Obdobně je zdůrazněn i angloamerický vývoj, v němž právo sehrálo snad ještě významnější úlohu než na kontinentu a bez něhož je společensko-politický vývoj v této oblasti jen stěží pochopitelný. Výklad je uzavřen základní informací o českých právních dějinách a jejich stěžejních právních památkách.

Vztahy EU – Rusko (pv)

Cílem kurzu je seznámit posluchače s problematikou vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Důraz bude kladen na historický vývoj vztahů mezi Evropou a Ruskem (ES/EU a SSSR/RF), na vymezení teoretického, institucionálního a politického rámce vztahů, na ekonomické, energetické a bezpečnostní otázky ve vztazích mezi EU a Ruskem a na bilaterální vztahy mezi vybranými státy Evropské unie a Ruskem.

Evropská hospodářská a měnová unie

Cílem tohoto povinně-volitelného kurzu je seznámit studenty s problematikou měnové integrace v rámci Evropské unie (EU) a s její úzkou vazbou na integraci v oblasti reálně ekonomické. Výuka je zaměřena nejen na předání určité sumy znalostí, ale také na rozvíjení schopností samostatného analytického myšlení v uvedené oblasti. Měnová integrace v ES/EU je probírána jak z hlediska jejího konkrétního historického vývoje v podmínkách Evropy, tak z hlediska svébytné vnitřní logiky tohoto procesu. Pozornost je věnována rovněž některým teoretickým koncepcím měnové integrace (zejména teorie optimální měnové oblasti) a prakticko-politickým přístupům k této otázce, včetně požadavků na dosažení odpovídajícího stupně makroekonomické konvergence a cest vedoucích k dosažení tohoto cíle. Jedním z podstatných témat kurzu je institucionální rámec hospodářské a měnové unie. Výuka se zabývá též perspektivami začlenění České republiky (a dalších zemí stojících dosud mimo) do zóny eura.

Sociální komunikace a rétorika (pv)

Kurz učí, jak prostřednictvím přesvědčivého jazykového projevu spolu s prostředky mimojazykovými dospět k volbě nejlepší alternativy jednání. Umění mluvit a jednat s lidmi zahrnuje nejen otázky obecné rétoriky, ale především problematiku praktické aplikace získaných poznatků – jde o úspěšnost různých druhů jednání, uplatnění logiky a správné argumentace, nonverbální komunikace apod. Pozornost je zaměřena na praktická řečnická cvičení – od dechových, přes rozeznívání hlasu a uvolňovací cvičení, správnou artikulaci až ke cvičení hlasové ohebnosti. Kurz sociální komunikace a rétoriky má za cíl zvýšit celkovou kulturnost společenského jednání a chování člověka, rovněž však obsahuje konkrétní návody k dosažení společenské úspěšnosti.

Teritoriální kurz: Španělsko a Portugalsko (pv)

Kurz je určen pro studenty bakalářského cyklu. Jeho hlavním cílem je rozšířit znalosti studentů o dvou zemích jižní Evropy: Španělsku a Portugalsku. Důraz bude kladen na aktuální politické a ekonomické dění v obou státech a jeho vzájemnou souvislost.

Teritoriální kurz: Afrika (pv)

Cílem kurzu je seznámit posluchače s historickým, politicko-geografickým a společensko-ekonomickým vývojem Afriky s akcentem na 19. a 20. století, tedy na období, kdy se Afrika stala dějištěm kolonizace, dekolonizace a studené války. Ve vztahu k současnosti je pozornost zaměřena (zejména) na problematiku nefunkčních států, politicky motivovaného násilí, ekonomické a rozvojové pomoci.

Teritoriální kurz: Blízký východ (pv)

Kurz je věnován státům ležícím v oblasti Středozemního moře, Rudého moře a Perského zálivu. Jedná se o státy, které spojuje, s výjimkou Izraele, Íránu a Turecka, společný jazyk a s výjimkou Izraele také společné náboženství. Během kurzu se studenti seznámí s historií regionu za posledních 200 let a dále se základními problémy, kterým region Blízkého Východu v současnosti čelí. Patří mezi ně nedostatečná reprezentativnost politických systémů, sociální napětí, malá výkonnost ekonomik, závislost na ropě, vnitřní a vnější bezpečnost a vliv západních velmocí.

Teritoriální kurz: Japonsko a Východní Asie (pv)

Kurz je určen studentům, kteří se chtějí podrobněji seznámit se základními mechanismy fungování současné japonské společnosti, včetně širšího kulturně historického rámce zemí Východní Asie, především Koreje a Číny a Taiwanu. Absolvent kurzu by měl být schopen správně interpretovat procesy, ke kterým dochází v zemích Východní Asie, a to nejen v rovině jejich vnějších projevů ale i v jejich hlubších souvislostech. Hlavní důraz je kladen na komparaci jednotlivých zemí, základním východiskem však je Japonsko. V úvodu se posluchači zevrubně seznámí se základními metodologickými přístupy ke studiu daného regionu, především z pohledu Japonska. Po krátkém historickém exkurzu následuje podrobnější analýza jednotlivých stránek života Japonska v komparaci s ostatními zeměmi Východní Asie – od vztahů jedince a kolektivu přes výklad politicko ekonomického systému až po problémy mezinárodních vztahů a kolektivní bezpečnosti.

Teritoriální kurz: Rusko (pv)

Cílem kurzu je umožnit studentům získat lepší orientaci o historicko-společenském vývoji a ekonomické, sociální a politické situaci této velké euroasijské země. I když se kurz opírá o chronologickou kostru, budou důležitá témata společenského, ekonomického a politického významu vykládána problémově a paralelně komparována s vývojem v jiných kulturně-společenských podmínkách. Jako příklady lze uvést postavení panovníka ve státě, úloha pravoslavné církve a ozbrojených sil ve společnosti. Zásadní pozornost bude zaměřena na vývoj Ruska v období po rozpadu SSSR, a to především na vnitropolitický vývoj (pokusy o nastolení demokratického režimu) a zahraničněpolitické postavení Ruska, zejména s přihlédnutím ke vztahům s NATO a EU.

IV. SEMESTR

Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU

Tento kurz má několik základních cílů. Zaprvé se zabývá vývojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v rámci evropského integračního procesu. Tento vývoj se však také pokouší zasadit do širšího rámce poválečné bezpečnostní integrace. V další fázi je pozornost zaměřena na samotnou SZBP, především její nástroje, vývoj a fungování. Poté se kurz zaměřuje na evropskou bezpečnostní a obrannou politiku a na budoucnost této dimenze evropské integrace. V neposlední řadě se kurz věnuje českým zájmům a pohledům. Závěrečná část se pak zabývá přiblížením teoretické reflexe této problematiky.

Mezinárodní konflikty a jejich řešení

Cílem tohoto kurzu je uvedení studentů do problematiky řešení konfliktů pomocí prezentace teoretických modelů a jejich následné aplikace na praktické případy. V první fázi se zaměřuje na vývoj a současné trendy v této oblasti, ve druhé pak na konkrétní typy řešení, jako je peacekeeping, humanitární intervence, post-konfliktní rekonstrukce, budování míru či poválečné usmiřování. Získané znalosti by měly studentům usnadnit pochopení minulých i soudobých konfliktů v mezinárodních vztazích a zároveň umožnit aplikaci probraných modelů řešení v budoucnu. Ideálně by měl kurz studenty vést k samostatnému a kritickému myšlení, proto nedílnou součástí každého setkání jsou i diskuse a praktická cvičení.

Komparace moderních demokracií

Kurz aplikuje obecné a teoretické poznatky načerpané v předmětu Politologie (prezidentská, parlamentní, poloprezidentská forma vlády; stranické a volební systémy) na analýze vzniku a fungování politických systémů šesti vybraných moderních demokracií: Spojených států amerických, Spolkové republiky Německo, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Francouzské republiky, Švýcarské konfederace a Italské republiky. Komparativní metoda umožňuje poznat nejen jedinečnost ústavně politického uspořádání a politické kultury v každém státě, ale současně definovat širší společné znaky a souvislosti.

Základy evropského práva

Lisabonská smlouva výrazně změnila institucionální architekturu EU. Přejmenovala Evropská společenství na Evropskou unii a přiznala jí právní subjektivitu, kterou měla dosud jen Evropská společenství. Zrušila třípilířovou strukturu EU zavedenou Maastrichtskou smlouvou a zpřesnila vymezení pravomocí mezi EU a členskými státy. Dále Lisabonská smlouva zavedla řadu přechodných období v legislativním procesu, na základě kterých se bude do roku 2014 postupovat ještě podle Smlouvy z Nice. Kromě tzv. institucionálního práva se kurz zaměří i na právo materiální, tj. úpravu čtyř svobod jednotného vnitřního trhu, právo hospodářské soutěže, ochranu lidských práv, ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele. Předmět je koncipován s důrazem na praktické aspekty práva EU. Jeho součástí je práce s prameny práva EU a vyhledávání pramenů práva ve veřejně přístupných databázích.

Sociologie

Cílem předmětu je podat základní informace o sociologii, jejím vývoji, metodách, tradicích,
vybraných klíčových pojmech a problémech. V prvé řadě půjde o vymezení sociologie, teoretické přístupy a jejich vývoj, metody, základní témata obecně: typy společností, tradiční a moderní společnost a vybrané problémy moderních společností, jako jsou urbanismus či sociální hnutí, vztah jedince a společnosti, socializace, sociální stratifikace, mobilita, nerovnost, etnicita, kulturní identita, náboženství, problematika masových médií, populární kultury, vlády a politického systému a konečně globálních změn, ekologických krizí a krizí moderních institucí.

Energetická bezpečnost (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími energetickou bezpečnost Evropské unie, pojmenovat hlavní geopolitická a ekonomická rizika a výzvy a zhodnotit, zda jsou institucionální a politické kroky, které EU a jednotlivé členské státy v této oblasti podnikají, dostatečné a adekvátní.

Mezinárodní obchod (pv)

Kurz si klade za cíl seznámit posluchače se základními aspekty mezinárodního obchodu. Jeho první část se zaměřuje na úlohu mezinárodního obchodu v ekonomice, nástroje obchodní politiky a mezinárodní systém obchodních pravidel. Dalším tématem je mezinárodní pohyb kapitálu, měnový kurz, měnový systém a problematika platební bilance. V druhé části se kurz zaměří na zahraničně obchodní politiku EU (a na úlohu ČR v jejím rámci), konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí, na formy podnikání na mezinárodních trzích a problematiku platebních a dodacích podmínek v mezinárodním obchodě.

Ústavní vývoj USA (pv)

Cílem výuky předmětu je poskytnout studentům podrobné informace o ústavním vývoji USA v širším kontextu amerického společenského vývoje. Důležitá je přitom i metodika jeho výuky, která podobně jako v USA (Socratic method of teaching) vychází z rozboru konkrétních historických pramenů (materiály jsou v českém překladu obsaženy v učebnici „Dějiny angloamerického práva“). Zcela konkrétně pak tyto prameny zrcadlí americký ústavní vývoj od koloniálních počátků až po současnost, se zvláštním důrazem na největší krizi Unie v 19. století vrcholící občanskou válkou a na roli Nejvyššího soudu USA jako garanta americké ústavnosti. V tomto smyslu je nemalá pozornost věnována i metodice interpretace federální ústavy, včetně rozboru současných teorií, které se k této problematice vztahují.

Kapitoly z dějin zemí Latinské Ameriky (pv)

Kurz se zabývá vybranými problémy regionu v oblasti historické, ekonomické a politické. V jednotlivých přednáškách je věnována pozornost otázkám předkolumbovské podoby společnosti, období kolonie, formování moderních národů, významu Latinské Ameriky pro světový trh, její současné podobě a jejímu místu v dnešním světě.

Teritoriální kurz: Čína (pv)

Cílem kurzu je seznámit účastníky s fungováním současné čínské společnosti a poskytnout jim základní rámec, který by jim usnadnil budoucí analytickou i obchodní činnost zaměřenou na teritorium “širší Číny”. Důraz je kladen zejména na fungování současné čínské společnosti, administrativy a ekonomiky, na analýzu možného budoucího vývoje Číny a jejích vztahů s EU a postavení Číny v mezinárodní politice.

Teritoriální kurz: Indie (pv)

Smyslem kurzu je seznámit posluchače s historickým vývojem Indické republiky od roku 1947 do současnosti a s hlavními problémy politiky a společnosti v nezávislé Indii. Předmět je tedy vymezen tématicky a využívá poznatky z historie, politologie a teorie mezinárodních vztahů týkající se této země. Přednášky budou rozvrženy do čtyř bloků. Úvodní blok sestává ze shrnutí historického vývoje země před rokem 1947, britského panství v Indii a dopadu koloniální minulosti na proměnu indické společnosti a její pozdější vývoj v nezávislém státě. Následující tři přednášky jsou věnovány vývoji hospodářství nezávislé Indie, přičemž výklad postupuje nadále chronologicky od Nehrúových vlád až po současnost. Další tři přednášky se zabývají specifickými vnitřními problémy indické politiky vyplývajícími z jazykové, etnické a náboženské rozmanitosti země. Čtvrtý blok se věnuje její zahraniční politice. Obsahem závěrečné přednášky jsou aspirace Indie na novou, aktivnější a významnější roli v mezinárodním společenství.

Teritoriální kurz: Jihovýchodní Asie (pv)

Kurz představuje uvedení do základních reálií nezbytných pro studium a pochopení historických, politických a kulturních souvislostí Jihovýchodní Asie, a to její pevninské i ostrovní části. Přednášky jsou proto zaměřeny na geografický a geopolitický přehled regionu, obyvatelstvo a jeho kulturu a hodnoty. Významnou součástí kurzu je také základní přehled historického vývoje, jakož i současného postavení regionu i jeho jednotlivých zemí v mezinárodních vztazích.

Teritoriální kurz: Skandinávie (pv)

Cílem předmětu je seznámit studenty s politickými systémy jednotlivých skandinávských zemí a Finska. Kurz kombinuje perspektivu mezinárodních vztahů a pohled politologie. Důraz je kladen na soudobé politické systémy jednotlivých severských zemí, moderní politické dějiny, aktuální problémy, vývoj severské spolupráce a vztahy jednotlivých zemí k evropskému integračnímu procesu. Důležitou součástí kurzu je také prezentace základních politologických konceptů (vývoj politických a stranických systémů, teorie konfliktních linií, parlamentarismus aj.), které usnadňují hlubší analýzu skandinávských moderních demokratických systémů. Metodologicky je základem komparativní perspektiva s cílem upozornit na celou řadu shodných rysů skandinávských zemí. Studenti se seznámí se základními teoretickými koncepty, které umožňují analyzovat skandinávské země jako svébytný a do určité míry jednotný a úzce provázaný politický region.

Teritoriální kurz: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem vnitřní a zahraniční politiky Spojeného království Velké Británie a Severního Irska od skončení druhé světové války do současnosti. Pozornost je také věnována postoji Velké Británie k evropské integraci. V rámci kurzu je dále rozebrána problematika dekolonizace britského impéria a základní prvky britského politického systému a postavení regionálních autonomních orgánů.

V. SEMESTR

Vnitřní bezpečnost EU

Výuka předmětu je koncipována tak, že navazuje na nezbytné znalosti základů evropského práva a evropských záležitostí, jakož i mezinárodního práva, vyučovaných v předcházejících semestrech. Pojetí předmětu se snaží o vyváženost mezi právním a politologickým přístupem. Po úvodním výkladu záležitostí týkajících se bezpečnostních aspektů fungování EU (rovněž z pohledu globálního) následuje výklad problematiky vnitřních bezpečnostních opatření Unie. Současně jsou osvětleny hlavní trendy bezpečnostního vývoje, hrozby a bezpečnostní rizika. Pozornost je věnována výkladu unijního systému vnitřních záležitostí v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Zmíněny v nezbytném rozsahu jsou též základní kontury Lisabonské smlouvy se zvláštním zaměřením na bezpečnostní otázky. Důraz je kladen na bezpečnostní aspekty volného pohybu osob (tzv. bezpečnostní kompenzační opatření a boj se zločinem) a navazující schengenskou spolupráci či fungování Europolu a Interpolu. Náležitá pozornost je věnována problematice boje s terorismem, protiteroristickým nástrojům EU a unijní dimenzi civilní ochrany. Studenti jsou vedeni k praktické aplikaci získaných poznatků z výuky při komentování mediálních zpráv týkajících se problematiky předmětu.

Česká republika v Evropské unii

Cílem kurzu je objasnit vývoj vztahů České republiky a Evropské unie v průběhu uplynulých let. Pozornost je věnována vyjednávání vstupu ČR do EU, podmínkám Smlouvy o přistoupení a problematice tzv. přechodných období. Kurz se rovněž zaměřuje na institucionální zajištění členství v EU a na problematiku působnosti evropského práva po vstupu ČR do EU. Dále se kurz zabývá postoji české politické reprezentace k otázkám budoucnosti EU, společné zahraniční politiky atd.

Politické systémy zemí střední a východní Evropy

Kurz je věnován problematice politických systémů vybraných zemí střední a východní Evropy: Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy Lotyšska a Estonska. Přednášky pokrývají problematiku přechodu k demokracii v těchto zemích, ústavního vývoje a postavení jednotlivých ústavních institucí a prvků politických systémů, včetně vzájemné komparace. Pozornost je věnována i středoevropským specifikům, jako např. postavení bývalých komunistických stran v pluralitním stranickém systému atd. Pozornost je věnována i regionu střední Evropy v době studené války, včetně jedné hodiny věnované Německé demokratické republice.

Dějiny evropského myšlení

Tento předmět by měl studenty seznámit s vývojem hlavních ideových proudů, které se projevovaly v oblasti politické filozofie a ekonomické teorie v průběhu 19. a 20. století. Pozornost je věnována idejím liberalismu, konzervatismu, socialismu, komunismu, anarchismu, nacionalismu, fašismu, nacionálního socialismu, environmentalismu, demokracie a základním poznatkům teorie elit. Při výkladu těchto jednotlivých ideových hnutí je také značná pozornost věnována objasnění způsobů, jakými byly ideologické koncepty využívány a přejímány konkrétní politickou mocí ve 20. století. Součástí přednášek je především přehled hlavních zásad jednotlivých ideologických proudů, dále pak hlavních teoretických myslitelů, kteří se na rozpracování jednotlivých ideologií podíleli, a také přehled politického vývoje Evropy a USA ve 20.století, se zvláštním důrazem na hnutí nacismu a komunismu.

Mezinárodní právo

Výuka zahrnuje všechny podstatné otázky obecné části mezinárodního práva veřejného, snaží se vysvětlit důležité pojmy a objasnit zvláštnosti předmětu této disciplíny ve vztahu k ostatním právním disciplinám. Zároveň s tím však poukazuje na stále rozsáhlejší ingerenci mezinárodního práva do vnitrostátní právní sféry a seznamuje posluchače se styčnými body mezi vnitrostátním a mezinárodním právem. V této souvislosti je akcent kladen na vztah mezinárodního a vnitrostátního práva, zejména na otázky, jakým způsobem státy zajišťují plnění svých mezinárodněprávních závazků a implementaci a řádnou aplikaci mezinárodního práva vnitrostátními legislativními, výkonnými i soudními orgány. V rámci výkladu tohoto předmětu je rovněž rozebrán vztah mezinárodního práva a mezinárodní politiky, mezinárodní morálky, mezinárodní zvyklosti a mezinárodní zdvořilosti. Výklad se dále zabývá základy platnosti mezinárodního práva a sankcemi v mezinárodním právu. Pozornost je věnována i vzniku a vývoji mezinárodního práva stejně jako současnému mezinárodnímu právu a jeho dalšímu vývoji. Další část výuky je zaměřena na subjekty a prameny mezinárodního práva veřejného, mezinárodněprávní odpovědnost, řešení sporů a donucovací prostředky v mezinárodním právu. Součástí kurzu je také seznámení studentů s jednotlivými odvětvími mezinárodního práva.

Dějiny státu a práva (pv)

Cílem výuky je přiblížit studentům především základní rysy evropského kontinentálního a angloamerického právního vývoje jako dvou základních právních systémů „euroatlantické civilizace". Důraz je kladen především na veřejné právo, přičemž nechybí ani základní komparativní postižení klíčových ústavních a správních institutů důležitých zemí západní Evropy a USA. Výuka začíná stručnou informací o pramenech římského práva jako pilíře celého evropského kontinentálního právního vývoje, přičemž chronologicky následuje výklad o středověkém a raně novověkém evropském právu. Hlavní důraz je ovšem kladen na evropské právní dějiny 19. a 20. století, kdy došlo jak k zformování současné moderní podoby právního řádu, tak ale i k závažným deformacím, jež do koncepce „právního státu" vnesly totalitní systémy a ideologie. Obdobně je zdůrazněn i angloamerický vývoj, v němž právo sehrálo snad ještě významnější úlohu než na kontinentu a bez něhož je společensko-politický vývoj v této oblasti jen stěží pochopitelný. Výklad je uzavřen základní informací o českých právních dějinách a jejich stěžejních právních památkách.

Vztahy EU – Rusko (pv)

Cílem kurzu je seznámit posluchače s problematikou vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Důraz bude kladen na historický vývoj vztahů mezi Evropou a Ruskem (ES/EU a SSSR/RF), na vymezení teoretického, institucionálního a politického rámce vztahů, na ekonomické, energetické a bezpečnostní otázky ve vztazích mezi EU a Ruskem a na bilaterální vztahy mezi vybranými státy Evropské unie a Ruskem.

Evropská hospodářská a měnová unie (pv)

Cílem tohoto povinně-volitelného kurzu je seznámit studenty s problematikou měnové integrace v rámci Evropské unie (EU) a s její úzkou vazbou na integraci v oblasti reálně ekonomické. Výuka je zaměřena nejen na předání určité sumy znalostí, ale také na rozvíjení schopností samostatného analytického myšlení v uvedené oblasti. Měnová integrace v ES/EU je probírána jak z hlediska jejího konkrétního historického vývoje v podmínkách Evropy, tak z hlediska svébytné vnitřní logiky tohoto procesu. Pozornost je věnována rovněž některým teoretickým koncepcím měnové integrace (zejména teorie optimální měnové oblasti) a prakticko-politickým přístupům k této otázce, včetně požadavků na dosažení odpovídajícího stupně makroekonomické konvergence a cest vedoucích k dosažení tohoto cíle. Jedním z podstatných témat kurzu je institucionální rámec hospodářské a měnové unie. Výuka se zabývá též perspektivami začlenění České republiky (a dalších zemí stojících dosud mimo) do zóny eura.

Sociální komunikace a rétorika (pv)

Kurz učí, jak prostřednictvím přesvědčivého jazykového projevu spolu s prostředky mimojazykovými dospět k volbě nejlepší alternativy jednání. Umění mluvit a jednat s lidmi zahrnuje nejen otázky obecné rétoriky, ale především problematiku praktické aplikace získaných poznatků – jde o úspěšnost různých druhů jednání, uplatnění logiky a správné argumentace, nonverbální komunikace apod. Pozornost je zaměřena na praktická řečnická cvičení – od dechových, přes rozeznívání hlasu a uvolňovací cvičení, správnou artikulaci až ke cvičení hlasové ohebnosti. Kurz sociální komunikace a rétoriky má za cíl zvýšit celkovou kulturnost společenského jednání a chování člověka, rovněž však obsahuje konkrétní návody k dosažení společenské úspěšnosti.

Teritoriální kurz: Španělsko a Portugalsko (pv)

Kurz je určen pro studenty bakalářského cyklu. Jeho hlavním cílem je rozšířit znalosti studentů o dvou zemích jižní Evropy: Španělsku a Portugalsku. Důraz bude kladen na aktuální politické a ekonomické dění v obou státech a jeho vzájemnou souvislost.

Teritoriální kurz: Afrika (pv)

Cílem kurzu je seznámit posluchače s historickým, politicko-geografickým a společensko-ekonomickým vývojem Afriky s akcentem na 19. a 20. století, tedy na období, kdy se Afrika stala dějištěm kolonizace, dekolonizace a studené války. Ve vztahu k současnosti je pozornost zaměřena (zejména) na problematiku nefunkčních států, politicky motivovaného násilí, ekonomické a rozvojové pomoci.

Teritoriální kurz: Blízký východ (pv)

Kurz je věnován státům ležícím v oblasti Středozemního moře, Rudého moře a Perského zálivu. Jedná se o státy, které spojuje, s výjimkou Izraele, Íránu a Turecka, společný jazyk a s výjimkou Izraele také společné náboženství. Během kurzu se studenti seznámí s historií regionu za posledních 200 let a dále se základními problémy, kterým region Blízkého Východu v současnosti čelí. Patří mezi ně nedostatečná reprezentativnost politických systémů, sociální napětí, malá výkonnost ekonomik, závislost na ropě, vnitřní a vnější bezpečnost a vliv západních velmocí.

Teritoriální kurz: Japonsko a Východní Asie (pv)

Kurz je určen studentům, kteří se chtějí podrobněji seznámit se základními mechanismy fungování současné japonské společnosti, včetně širšího kulturně historického rámce zemí Východní Asie, především Koreje a Číny a Taiwanu. Absolvent kurzu by měl být schopen správně interpretovat procesy, ke kterým dochází v zemích Východní Asie, a to nejen v rovině jejich vnějších projevů ale i v jejich hlubších souvislostech. Hlavní důraz je kladen na komparaci jednotlivých zemí, základním východiskem však je Japonsko. V úvodu se posluchači zevrubně seznámí se základními metodologickými přístupy ke studiu daného regionu, především z pohledu Japonska. Po krátkém historickém exkurzu následuje podrobnější analýza jednotlivých stránek života Japonska v komparaci s ostatními zeměmi Východní Asie – od vztahů jedince a kolektivu přes výklad politicko ekonomického systému až po problémy mezinárodních vztahů a kolektivní bezpečnosti.

Teritoriální kurz: Rusko (pv)

Cílem kurzu je umožnit studentům získat lepší orientaci o historicko-společenském vývoji a ekonomické, sociální a politické situaci této velké euroasijské země. I když se kurz opírá o chronologickou kostru, budou důležitá témata společenského, ekonomického a politického významu vykládána problémově a paralelně komparována s vývojem v jiných kulturně-společenských podmínkách. Jako příklady lze uvést postavení panovníka ve státě, úloha pravoslavné církve a ozbrojených sil ve společnosti.
Zásadní pozornost bude zaměřena na vývoj Ruska v období po rozpadu SSSR, a to především na vnitropolitický vývoj (pokusy o nastolení demokratického režimu) a zahraničněpolitické postavení Ruska, zejména s přihlédnutím ke vztahům s NATO a EU. 

VI. SEMESTR

Globální terorismus

Cílem kurzu je představit studentům terorismus jako významný fenomén současných mezinárodních vztahů. Pozornost je věnována teoretickému vymezení a historickému vývoji terorismu, jeho reflexi v politice států a mezinárodních organizací i nejnovějším formám tzv. globálního terorismu.

Národní bezpečnost a asymetrické hrozby

Cílem předmětu je seznámit studenty s klíčovými asymetrickými hrozbami, jimž státy v současnosti čelí. Pozornost bude nejprve věnována hlavním bezpečnostním hrozbám současného světa, ve druhé části se pak kurz soustředí na reakce vybraných aktérů na tyto hrozby.

Společenská etiketa a diplomatický protokol

Předmět si klade za cíl prohloubit znalosti posluchačů v oblasti společenského styku a připravit je tak lépe na seriózní obchodní, podnikatelskou a diplomatickou činnost jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. V současné době v souvislosti s růstem otevřenosti české ekonomiky a se vstupem do EU se všichni absolventi stále více dostávají do kontaktu s příslušníky cizích států, účastní se různých mezinárodních jednání, konferencí nebo pracují v orgánech mezinárodních organizací. Ke zvýšení prestiže absolventů by měl přispět i tento kurz. Pouze člověk znalý společenského chování, s vytříbeným vystupováním a chováním totiž působí sebejistým, vyrovnaným a vzdělaným dojmem. Dokáže lépe pochopit nejen naše, ale i zahraniční klienty a partnery, a vyhovět jejich přáním. Cílem kurzu je též posluchače lépe seznámit s organizováním a přípravou různých pracovních a společenských akcí pořádaných jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Pouze dobře a podle všech pravidel připravená společenská či protokolární akce je totiž také odrazem naší kulturní vyspělosti. Dalším cílem kurzu potom je podat základní přehled o diplomatickém protokolu a diplomatické praxi.

Energetická bezpečnost (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími energetickou bezpečnost Evropské unie, pojmenovat hlavní geopolitická a ekonomická rizika a výzvy a zhodnotit, zda jsou institucionální a politické kroky, které EU a jednotlivé členské státy v této oblasti podnikají, dostatečné a adekvátní.

Mezinárodní obchod (pv)

Kurz si klade za cíl seznámit posluchače se základními aspekty mezinárodního obchodu. Jeho první část se zaměřuje na úlohu mezinárodního obchodu v ekonomice, nástroje obchodní politiky a mezinárodní systém obchodních pravidel. Dalším tématem je mezinárodní pohyb kapitálu, měnový kurz, měnový systém a problematika platební bilance. V druhé části se kurz zaměří na zahraničně obchodní politiku EU/ČR, konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí, na formy podnikání na mezinárodních trzích a problematiku platebních a dodacích podmínek v mezinárodním obchodě.

Ústavní vývoj USA (pv)

Cílem výuky předmětu je poskytnout studentům podrobné informace o ústavním vývoji USA v širším kontextu amerického společenského vývoje. Důležitá je přitom i metodika jeho výuky, která podobně jako v USA (Socratic method of teaching) vychází z rozboru konkrétních historických pramenů (materiály jsou v českém překladu obsaženy v učebnici „Dějiny angloamerického práva“). Zcela konkrétně pak tyto prameny zrcadlí americký ústavní vývoj od koloniálních počátků až po současnost, se zvláštním důrazem na největší krizi Unie v 19. století vrcholící občanskou válkou a na roli Nejvyššího soudu USA jako garanta americké ústavnosti. V tomto smyslu je nemalá pozornost věnována i metodice interpretace federální ústavy, včetně rozboru současných teorií, které se k této problematice vztahují.

Kapitoly z dějin zemí Latinské Ameriky (pv)

Kurz je věnován vybraným problémům regionu v oblasti historické, ekonomické a politické. V jednotlivých přednáškách je věnována pozornost otázkám předkolumbovské podoby společnosti, období kolonie, formování moderních národů, významu Latinské Ameriky pro světový trh, její současné podobě a jejímu místu v dnešním světě.

Teritoriální kurz: Čína (pv)

Cílem kurzu je seznámit účastníky s fungováním současné čínské společnosti a poskytnout jim základní rámec, který by jim usnadnil budoucí analytickou i obchodní činnost zaměřenou na teritorium “širší Číny”. Důraz je kladen zejména na fungování současné čínské společnosti, administrativy a ekonomiky, na analýzu možného budoucího vývoje Číny a jejích vztahů s EU a postavení Číny v mezinárodní politice.

Teritoriální kurz: Indie (pv)

Smyslem kurzu je seznámit posluchače s historickým vývojem Indické republiky od roku 1947 do současnosti a s hlavními problémy politiky a společnosti v nezávislé Indii. Předmět je tedy vymezen tématicky a využívá poznatky z historie, politologie a teorie mezinárodních vztahů týkající se této země. Přednášky budou rozvrženy do čtyř bloků. Úvodní blok sestává ze shrnutí historického vývoje země před rokem 1947, britského panství v Indii a dopadu koloniální minulosti na proměnu indické společnosti a její pozdější vývoj v nezávislém státě. Následující tři přednášky jsou věnovány vývoji hospodářství nezávislé Indie, přičemž výklad postupuje nadále chronologicky od Nehrúových vlád až po současnost. Další tři přednášky se zabývají specifickými vnitřními problémy indické politiky vyplývajícími z jazykové, etnické a náboženské rozmanitosti země. Čtvrtý blok se věnuje její zahraniční politice. Obsahem závěrečné přednášky jsou aspirace Indie na novou, aktivnější a významnější roli v mezinárodním společenství.

Teritoriální kurz: Jihovýchodní Asie (pv)

Kurz představuje uvedení do základních reálií nezbytných pro studium a pochopení historických, politických a kulturních souvislostí Jihovýchodní Asie, a to její pevninské i ostrovní části. Přednášky jsou proto zaměřeny na geografický a geopolitický přehled regionu, obyvatelstvo a jeho kulturu a hodnoty. Významnou součástí kurzu je také základní přehled historického vývoje, jakož i současného postavení regionu i jeho jednotlivých zemí v mezinárodních vztazích.

Teritoriální kurz: Skandinávie (pv)

Cílem předmětu je seznámit studenty s politickými systémy jednotlivých skandinávských zemí a Finska. Kurz kombinuje perspektivu mezinárodních vztahů a pohled politologie. Důraz je kladen na soudobé politické systémy jednotlivých severských zemí, moderní politické dějiny, aktuální problémy, vývoj severské spolupráce a vztahy jednotlivých zemí k evropskému integračnímu procesu. Důležitou součástí kurzu je také prezentace základních politologických konceptů (vývoj politických a stranických systémů, teorie konfliktních linií, parlamentarismus aj.), které usnadňují hlubší analýzu skandinávských moderních demokratických systémů. Metodologicky je základem komparativní perspektiva s cílem upozornit na celou řadu shodných rysů skandinávských zemí. Studenti se seznámí se základními teoretickými koncepty, které umožňují analyzovat skandinávské země jako svébytný a do určité míry jednotný a úzce provázaný politický region.

Teritoriální kurz: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem vnitřní a zahraniční politiky Spojeného království Velké Británie a Severního Irska od skončení druhé světové války do současnosti. Pozornost je také věnována postoji Velké Británie k evropské integraci. V rámci kurzu je dále rozebrána problematika dekolonizace britského impéria a základní prvky britského politického systému a postavení regionálních autonomních orgánů.

(pv) = povinně volitený předmět