01/11/2012 - Sportovně-seznamovací kurz
Na první listopadový víkend naplánoval Sportovní klub Metropolitní univerzity Praha sportovně-seznamovací kurz v Jizerských horách, určený především pro studenty z prvních ročníků.
Ve čtvrtek jsme se ubytovali v penzionu v Janově nad Nisou, nedaleko Bedřichova. Po společné večeři, kterou nám uvařila kuchařka Anička v rámci naší plné penze, jsme si zahráli seznamovací společenské hry, po nichž následovala volná zábava.
V pátek ráno už na nás čekal instruktor Pavel, pod jehož vedením jsme si zahráli několik outdoorových teambuildingových her – celý tým se například díky spolupráci musel dostat přes překážku, která byla „pod proudem“, nebo se po jednom protáhnout skrz pneumatiku zavěšenou ve vzduchu. Všechny nástrahy jsme zdárně překonali. Po obědě jsme s Pavlem vyrazili za větrem, vyzkoušet si základy kitingu. Kiting je sport, kde se využívá drak, respektive malý padák, k tažení člověka téměř na čemkoli, nebo se s ním dělají triky ve vzduchu. „Kajtování“ jsme si všichni vyzkoušeli a parádně jsme se vyřádili. Přišel se na nás dokonce podívat i kozel a jeden z nás měl tu čest poznat, jaké to je, být potrkán. Po večeři jsme se pustili do dalšího večírku a hraní společenských her – party alias, věž, karty…
V sobotu ráno nás čekal instruktor Michal, se kterým jsme podnikli nejprve nízké a později i vysoké lanové aktivity. Na těch nízkých jsme se naučili zdolávat lanové překážky a už jsme se mohli obléknout do sedáků, nacvičit si správnou manipulaci s karabinami a hurá do lanových překážek napnutých ve výšce mezi stromy. Celá dráha končila takzvanou lanovkou – každý účastník sjel pomocí kladky po napnutém laně až dolů, kde čekal Milan, aby nás sundal. Některým se dráha tak zalíbila, že si ji prošli ještě jednou, a pak už jsme s malým zpožděním spěchali za paní Aničkou na oběd. Po obědě si nás vyzvedla instruktorka Bára a odvedla nás na „věž“ = něco mezi vysokými lanovými aktivitami a jakýmsi trenažérem pro horolezce. Na věži jsme opět ve výšce, jištěni sedákem a karabinami, ve dvojicích zdolávali několik překážek, naučili jsme se tam slaňovat a jistit svého partnera při lezení i při slaňování. Několik odvážlivců si na závěr vyzkoušelo i lezení s cepíny, sami jsme se vzájemně jistili a instruktoři na nás dohlíželi a poskytovali cenné rady. Po návratu z věže jsme po svačině měli ještě pro zájemce zamluvenou tělocvičnu ve městě. Nakonec jsme vyrazili všichni a po svižné cestě potemnělým lesem nás Milan dovedl do tělocvičny. Hráli jsme volejbal a pak jsme se vrátili do dětských let, když jsme si na závěr zahráli vybíjenou. Večer proběhl opět ve znamení her a volné zábavy.
V neděli po snídani jsme ještě vyrazili s instruktorem Pavlem na skálu, zkusit si opravdové slaňování. Odvážlivci se do toho s chutí pustili a ostatní zezdola přihlíželi. Pak už nás čekal oběd, odchod na autobus a cesta do Prahy.
Myslím, že akce splnila svůj cíl – vyzkoušeli jsme si neobvyklé sportovní aktivity, spoustu zábavy, prváci se mezi sebou seznámili a někteří se dokonce hned přihlásili na další akce pořádané Sportovním klubem. Kurz ve stejném duchu a s podobným programem máme v plánu příští rok určitě zopakovat.
Tereza Skalická, studentka 3. ročníku Mediálních studií, MUP
