MVES kombinované studium - anotace předmětů

I. SEMESTR

Teorie a dějiny mezinárodních vztahů I.

Cílem kurzu je propojit teoretické pojetí mezinárodních vztahů s praxí mezinárodních vztahů ve 20. století. Důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století, hlavní aktéry a nejvýznamnější trendy mezinárodních vztahů, zejména pak mezinárodní politiky. Předpokládá se vstupní znalost základního chronologického přehledu dějin 19. a 20. století, základních teorií mezinárodních vztahů i zájem o aktuální dění. Po absolvování kurzu by studenti měli být schopni identifikovat zlomové události konce 19. a první poloviny 20. století, specifika jednotlivých období a jejich odraz v teoriích mezinárodních vztahů. Zároveň by měli být schopni popsat a vysvětlit nejdůležitější jevy mezinárodních vztahů v uvedeném období.

Metodologie výzkumu mezinárodních vztahů

Kurz uvádí studenty do metodologií a metod využívaných ve studiu mezinárodních vztahů. Studenti by měli získat základní dovednosti potřebné pro samostatnou výzkumnou činnost. Mezi tyto dovednosti řadíme umění akademického psaní (a čtení), znalosti pojmů filozofie vědy a znalosti jednotlivých postupů vědecké práce (metodologií a metod), které má vědec k dispozici. Získané znalosti pomohou studentům při formulaci jejich vlastního výzkumného projektu.

Mezinárodní ekonomické vztahy

Tento kurz spočívá na širším obecném pojetí, jímž označujeme vzájemné vazby jednotlivých subjektů světového hospodářství. Mezinárodní ekonomické vztahy (MEV) vyjadřují míru kooperace a vzájemné interdependence jednotlivých národních ekonomik. MEV svým významem přesahují čistě ekonomické aspekty a zasahující do strategických a tudíž i politických rozhodnutí. Jde mj. o proces konvergence vývoje hospodářských cyklů v jednotlivých zemích včetně snazšího přenosu ekonomických jevů a vyšší citlivost na krizové projevy. Cílem kurzu je nasměrovat pozornost studentů na propojenost ekonomických jevů s realizovanou politikou, na strategické aspekty hospodářských procesů a na nutnost kooperace při řešení problémů světové ekonomiky. Klade si též za cíl vysvětlit faktory změn a vývojové mezníky světové ekonomiky.

Institucionální rámec evropské integrace

Kurz seznamuje studenty s právními a politologickými aspekty institucionálního rámce EU a rozhodovacích procedur na různých politických úrovních EU. Vychází ze základních znalostí, které studenti nabyli během bakalářského studia. Výklad jednotlivých problémů bude prováděn analýzou příkladů s cílem pochopit politickou strukturu i fungování EU a celkový politický systém EU v kontextu evropských a národních institucí a orgánů. Pozornost je věnována rovněž právnímu prostředí integrace. Přednášky se zaměří na hlavní instituce a na hlavní problémy. Doplňující informace studenti získají samostatně z doporučené literatury.

Globální vládnutí

Globální vládnutí - pravděpodobně nejvýstižnější termín charakterizující současné globální vztahy. Cílem kurzu je seznámit posluchače s vývojem systémů sdružování lidské civilizace od prehistorického období do současnosti k aktuálnímu globálnímu systému, jehož jedním efektem může být vznik globálního vládnutí. V rámci kurzu jsou též definovány aktéři globálního vládnutí a jejich vzájemné interakce. Nedílnou součástí kurzu je také diskuse vedená na příkladech případových studií, která by měla vést k závěru a rozhodnutí, zda je efektivita globálního vládnutí limitována či nikoliv.

II. SEMESTR

Teorie a dějiny mezinárodních vztahů II.

Kurz navazuje na předmět „Teorie a dějiny mezinárodních vztahů I“. Cílem návazného kurzu je propojit teoretické pojetí mezinárodních vztahů s praxí mezinárodních vztahů ve 20. století. Důraz je kladen na dějiny 20. a 21. století, hlavní aktéry a nejvýznamnější trendy mezinárodních vztahů, zejména pak mezinárodní politiky. Předpokládá se vstupní znalost základního chronologického přehledu dějin 20. století, základních teorií mezinárodních vztahů i zájem o aktuální dění. Po absolvování kurzu by studenti měli být schopni identifikovat zlomové události 20. a 21. století, specifika jednotlivých období a jejich odraz v teoriích mezinárodních vztahů. Zároveň by měli být s to popsat a vysvětlit nejdůležitější jevy mezinárodních vztahů v uvedeném období a identifikovat možné aktuální trendy a posuny v mezinárodních vztazích při využití teorií mezinárodních vztahů k jejich vysvětlení.

Mezinárodní bezpečnost

Cílem kurzu je přinést posluchačům komplexní orientaci v otázce mezinárodní bezpečnosti. Posluchači se v první části seznámí s teoretickými přístupy, pojmy a aktéry v této oblasti, poté budou následovat konkrétní aplikace na příkladu vojenských konfliktů ve 20. a 21. století. Zvláštní pozornost je věnována období studené války a vývoji po jejím konci. Další část je věnována aktuální bezpečnostní situaci ve světě a aktuálním globálním bezpečnostním hrozbám, zejména mezinárodnímu terorismu. Dále získají posluchači znalosti o aktuálních možnostech boje proti terorismu a legislativních, politických a společenských aspektech tohoto fenoménu. Seznámí se dále se strukturou orgánů NATO, EU a ČR v oblasti bezpečnosti a s bezpečnostní a vojenskou strategií ČR.

Politická geografie a geopolitika

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními teoretickými a metodologickými přístupy politické geografie a geopolitiky, jakožto zvláštních společenských věd ležících na průsečíku geografie, politologie a mezinárodních vztahů. Největší pozornost je věnována státu, jakožto základní stavební jednotce mezinárodního společenství, možnostem jeho teritoriálně-správního uspořádání a podobě současné politické mapy světa.

Právní systém EU

Cílem kurzu je prohloubit poznatky o koncepci, systémových vlastnostech a nástrojích evropského práva, získané na bakalářském stupni studia. Důraz je kladen na otázky implementace a aplikace aktů komunitárního i unijního práva v právních řádech členských států, zvláště pak na jejich vynutitelnost národním a evropským soudnictvím. Práce s praktickými případy a soudní judikaturou směřuje k osvojení si schopnosti používat nabytých znalostí v běžném životě. Studenti se seznámí také s příklady z České republiky a jsou vedeni k samostatnému řešení jednoduchých situací.

Politiky EU I.

Cílem kurzu je seznámit studenty s principy fungování těch politik Evropské unie (EU), jež mají zásadní význam pro prohlubování integrace. Účelem je podat informace o vývoji vybraných politik, prioritách, cílech a používaných nástrojích. Důraz je kladen na aktuální vývoj příslušných sektorů, včetně strategických plánů. Prioritní pozornost je věnována především strukturálním politikám a finančním mechanismům EU. Objasněny budou také dopady rozšíření EU na cíle a mechanismy vybraných politik.

III. SEMESTR

Politiky EU II.

Cílem předmětu je seznámit posluchače s politikami EU (regionální, energetická, dopravní, rozšíření a sousedská). Ve druhé části kurzu bude kladen důraz na pozici EU ve světě, včetně zaměření na konkurenční výhody Unie. V závěru bude pak diskutována aktuální socioekonomická situace členských států EU.

Regionalismus

Cílem kurzu je seznámit posluchače s některými společenskovědními přístupy k tématu regionu a regionalismu (geografie, politologie a administrativní věda, hospodářské disciplíny). Zvláštní pozornost je věnována regionalizaci prostoru zemí Evropské unie (systém NUTS) a regionům v rámci České republiky.

Právní aspekty politik EU

Kurz navazuje na předmět „Základy evropského práva“ z bakalářského stupně a doplňuje předměty magisterského studia „Institucionální systém EU“ a „Právní systém EU“. Zaměřuje se nejen na prohloubení teoretických základů, ale i na rozbor praktických příkladů, zejména z judikatury Soudního dvora EU. Cílem kurzu je posílit samostatnou orientaci studentů při práci s evropským právem v podmínkách právního řádu ČR. Důraz je proto kladen také na vnitrostátní implementaci a vynutitelnost harmonizačních norem komunitárního a unijního práva.

Evropská bezpečnost

Obsahem kurzu je evropská bezpečnost a všechny její dimenze, tedy dimenze vojenská, politická, ekonomická, energetická, environmentální, sociální a kulturní. Důraz je kladen na zasazení Evropy do euroatlantického prostoru i celosvětového globálního systému, se všemi souvislostmi z toho vyplývajícími, zejména globálními aspekty vývoje světové ekonomiky, surovinových zdrojů a jejich dodávek (ropa, plyn, jaderná energetika). Součástí kurzu jsou i asymetrické hrozby, zejména problém mezinárodního terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a otázky vnitřní bezpečnosti. Je zde detailně rozebírána SZBP/EBOP, Evropa jako součást NATO, zahraniční mise a operace, mezinárodní spolupráce a bezpečnost ČR jako součásti EU.

EU: Prostor svobody, bezpečnosti a práva

Tento kurz navazuje na kurz "Vnitřní bezpečnost EU" vyučovaný v bakalářském stupni studia. Opakuje a rozvíjí získané znalosti, stěžejní část kurzu však tvoří aktuální události (např. Lisabonská smlouva, české předsednictví Rady EU aj.). V kurzu se studenti seznámí s nejnovějším vývojem v této oblasti spolupráce.

IV. SEMESTR

Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích

První část kurzu představuje základní definiční otázky související s problematikou řešení konfliktů v mezinárodních vztazích a jejich vývojem. Analyzuje konflikt jako pojem a rozlišení konfliktů v mezinárodních vztazích. Náplní dalšího bloku je seznámení s možnostmi prevence konfliktů. Přednášky se soustředí na možnosti a zdroje prevence vypuknutí násilí, včetně role OSN a mírových operací. Přednášky třetího bloku jsou zaměřeny na vznik fenoménu globálního terorismu, na motivy vzniku hnutí globálního džihádu a jeho transformace do nábožensky orientovaných teroristických skupin, které vytvořily celosvětovou síť v čele s organizací al-Káida. Dále posluchače seznamuje se souvisejícími fenomény současného globálního terorismu, mezi které na prvním místě řadíme problematiku sebevražedného terorismu.

Střet kultur a civilizací – islám a Evropa

Účelem kurzu je poskytnout studentům základní vhled do současné diskuze o problematice „střetu kultur a civilizací“, přičemž zvláštní důraz je kladen na kritickou reflexi minulosti, přítomnosti a možné budoucnosti vztahů mezi islámem a západní civilizací v širokém historickém a sociokulturním kontextu. Významná pozornost je věnována dlouhodobým geopolitickým a sociokulturním souvislostem konfrontace mezi islámem a křesťanskou civilizací, zejména důsledkům nástupu novověkého kolonialismu a modernizace pro vztahy mezi Západem a islámským světem. Zvláštní důraz pak je kladen na aktuální diskusi o budoucnosti vztahů mezi islámským světem a Západem, respektive vývoj a proměny islámu ve 20. století a na počátku 21. století, nejen v islámském světě, ale především v Evropě.

Československá a česká zahraniční politika

Cílem kurzu je seznámit posluchače s historií československé a minulostí, současností a možnými modalitami dalšího vývoje české zahraniční politiky. Z hlediska historického vývoje se jedná o stručnou rekapitulaci vývoje české státnosti s důrazem na vymezení a komentování českého národního zájmu a geopolitiky středoevropského prostoru. Na tuto rekapitulaci navazuje rozbor jednotlivých období české zahraniční politiky, tak jak jsou podrobněji specifikována v obsahu přednášek. Výuka předmětu navazuje na znalosti z předchozího studia, zejména na teorii mezinárodních vztahů, zahraniční politiku, politickou geografii, dějiny českého státu a další. Po absolvování kurzu by se měl posluchač orientovat v jednotlivých fázích vývoje československé a české zahraniční politiky, pochopit její vývoj a být schopen analyzovat její současné úkoly a popř. i nastínit její budoucí možný vývoj.