MVES prezenční studium - anotace předmětů

I. SEMESTR

Teorie a dějiny mezinárodních vztahů I.

Tento kurz pro studenty magisterského studia navazuje na „Úvod do studia mezinárodních vztahů“, který studenti již absolvovali během bakalářského studia. Cílem návazného kurzu je proniknout hlouběji do problematiky oboru a rozšířit tak základní chronologický přehled, který již studenti mají. Absolvent kurzu by nejen měl být schopen pochopit souvislosti mezi jednotlivými teoriemi, ale měl by také umět aplikovat různé teoretické přístupy na praktické otázky mezinárodních vztahů. Struktura kurzu se výrazně liší od kurzu bakalářského především v tom, že se vývoji zkoumání mezinárodních vztahů nevěnuje primárně v chronologickém pořádku, ale zaměřuje se postupně na jednotlivá paradigmata a debaty mezi nimi i uvnitř každého z nich. Největší pozornost je věnována nejnovějším teoriím, zejména sociálnímu konstruktivismu. Kurz se také zabývá sebereflexí oboru jako celku a jeho interakcí jak s praxí, tak i ostatními společenskovědními obory. Je doplněn semináři, které analyzují základní texty tohoto oboru. Studenti v nich mají zároveň možnost prodiskutovat sporné otázky.

Metodologie výzkumu mezinárodních vztahů

Cílem kurzu je seznámit studenty se strategií výzkumu v oblasti mezinárodních vztahů. Jednotlivé přednášky se dotýkají akademického psaní, vyjasnění pojmů teorie a metodologie a následně základních kvalitativních metodologických přístupů. Důraz je kladen na představování praktických aplikací.

Mezinárodní ekonomické vztahy

Tento kurz spočívá na širším obecném pojetí, jímž označujeme vzájemné vazby jednotlivých subjektů světového hospodářství. Mezinárodní ekonomické vztahy (MEV) vyjadřují míru kooperace a vzájemné interdependence jednotlivých národních ekonomik. MEV svým významem přesahují čistě ekonomické aspekty a zasahují do strategických a tudíž i politických rozhodnutí. Jde mj. o proces konvergence vývoje hospodářských cyklů v jednotlivých zemích, včetně snazšího přenosu ekonomických jevů a vyšší citlivost na krizové projevy. Cílem kurzu je nasměrovat pozornost studentů na propojenost ekonomických jevů s realizovanou politikou, na strategické aspekty hospodářských procesů a na nutnost kooperace při řešení problémů světové ekonomiky. Klade si též za cíl vysvětlit faktory změn a vývojové mezníky světové ekonomiky.

Institucionální rámec evropské integrace

Kurz seznamuje studenty s právními a politologickými aspekty institucionálního rámce EU a rozhodovacích procedur na různých politických úrovních EU. Vychází ze základních znalostí, které studenti nabyli během bakalářského studia. Výklad jednotlivých problémů bude prováděn analýzou příkladů s cílem pochopit politickou strukturu i fungování EU a celkový politický systém EU v kontextu evropských a národních institucí a orgánů. Pozornost je věnována rovněž právnímu prostředí integrace. Přednášky se zaměřuje na hlavní instituce a na hlavní problémy. Doplňující informace studenti získají samostatně z doporučené literatury.

Globální vládnutí

Cílem kurzu je přiblížit studentům vývoj globálního vládnutí v anarchickém mezinárodním politickém systému 20. a 21. století. Kurz je zahájen simulací, která studentům přiblíží hlavní problémy kolektivní akce na mezinárodním poli. Možnosti spolupráce v anarchickém prostředí pak jsou zkoumány z pohledu teorie i praxe. Ve druhé části kurzu jsou studenti seznámeni s vybranými aktuálními tématy globálního vládnutí – vztahy Sever-Jih a Západ-Islám, mezinárodní terorismus a boj s ním, noví (privátní vojenské firmy, mezinárodní kriminální gangy) a „staronoví“ aktéři (IGOs a NGOs) mezinárodního politického systému, problematika mezinárodního peacekeepingu. Poslední hodina je věnována zamyšlení nad možnými scénáři vývoje globálního vládnutí v 21. století.

II. SEMESTR

Teorie a dějiny mezinárodních vztahů II.

Tento kurz navazuje na „Úvod do studia mezinárodních vztahů“, který studenti již absolvovali během bakalářského studia a samozřejmě též na první díl tohoto kurzu magisterského. Jeho cílem je proniknout hlouběji do problematiky oboru a rozšířit tak základní chronologický přehled, který již studenti mají. Studenti by po absolvování kurzu nejen měli být schopni pochopit souvislosti mezi jednotlivými teoriemi, ale měli by také umět aplikovat různé teoretické přístupy na praktické otázky mezinárodních vztahů. Struktura kurzu se výrazně liší od kurzu bakalářského především v tom, že se vývoji zkoumání mezinárodních vztahů nevěnuje primárně v chronologickém pořádku, ale zaměřuje se postupně na jednotlivá paradigmata a debaty mezi nimi i uvnitř každého z nich. Největší pozornost je věnována nejnovějším teoriím, zejména sociálnímu konstruktivismu. Kurz se také zabývá sebereflexí oboru jako celku a jeho interakcí jak s praxí, tak i ostatními společenskovědními obory. Je doplněn semináři, které analyzují základní texty tohoto oboru. Studenti v nich mají zároveň možnost prodiskutovat sporné otázky.

Mezinárodní bezpečnost

Cílem kurzu je přinést posluchačům komplexní orientaci v otázce mezinárodní bezpečnosti. V první části se seznámí s teoretickými přístupy, pojmy a aktéry v této oblasti, poté následují konkrétní aplikace na příkladu vojenských konfliktů ve 20. a 21. století. Zvláštní pozornost je věnována období studené války a vývoji po jejím konci. Další část se věnuje aktuální bezpečnostní situaci ve světě a aktuálním globálním bezpečnostním hrozbám, zejména mezinárodnímu terorismu. Dále získají posluchači znalosti v aktuálních možnostech boje proti terorismu a legislativních, politických a společenských aspektech tohoto fenoménu. Seznámí se dále se strukturou orgánů NATO, EU a ČR v oblasti bezpečnosti a s bezpečnostní a vojenskou strategií ČR.

Politická geografie a geopolitika

Cílem kurzu je ukázat postavení politické geografie jako nedílné součásti moderní politické vědy a přiblížit její specifické metody, přístupy a jazyk. Po seznámení s hlavními teoreticko metodologickými přístupy disciplíny budou tyto rozpracovány na příkladu konkrétních politických regionů. Prioritou je ukázat na vztahu mezi prostorem a jeho zdroji a politikou jednotlivých států, zda takové vztahy mají trvalou, či jen časově a politicky podmíněnou platnost. V centru pozornosti bude stát zejména etnická, náboženská a jazyková skladba obyvatelstva zkoumaných regionů, jak a proč se vytvořily (dnešní) politické hranice, jakými zdroji dané teritorium disponuje a jaký je jeho (případný) konfliktní potenciál.

Právní systém EU

Cílem kurzu je prohloubit poznatky o koncepci, systémových vlastnostech a nástrojích evropského práva, získané na bakalářském stupni studia. Důraz je kladen na otázky implementace a aplikace aktů komunitárního i unijního práva v právních řádech členských států, zvláště pak na jejich vynutitelnost národním a evropským soudnictvím. Práce s praktickými případy a soudní judikaturou směřuje k osvojení si schopnosti používat nabytých znalostí v běžném životě. Studenti se seznámí také s příklady z České republiky a jsou vedeni k samostatnému řešení jednoduchých situací.

Politiky EU I.

Kurz úzce navazuje na předměty evropských studií v rámci bakalářského studia, poznatky dále rozšiřuje, prohlubuje a aktualizuje. Doplňuje předchozí poznatky také o jejich další praktické souvislosti a institucionální interdependence se zvláštním důrazem na aspekty ekonomického a sociálního charakteru. Kurz také reflektuje skutečnost nově rozšířené EU-27, její zvýšenou ekonomickou heterogenitu a očekávané dopady na profilování praktikovaných politik, včetně výzvy dalšího rozšiřování a politiky vůči sousedům. Jeho součástí jsou též mj. vybrané otázky formování klíčových politik EU a ekonomicko-sociální základna EU-27 jako formující element pro chování členských států i pro koncipování a účinnost politik EU. Další přednášky se zaměřují na interinstitucionální vazby v architektuře EU, a jejich vliv na rozhodovací proces o politikách EU.

Humanitární intervence a OSN (pv)

Cílem kurzu je přiblížit studentům teorii, filosofii a praktické aspekty problematiky humanitární intervence, přičemž speciální pozornost je věnována zejména roli OSN. K tomu je však třeba nejprve objasnit typy, trendy a příčiny soudobých ozbrojených konfliktů a jejich implikace na možnost/nutnost realizace humanitárních intervencí. Poté následuje analýza vývoje chápání bezpečnosti v průběhu novodobé historie a role morálky v zahraniční politice, včetně teorie spravedlivé války a možnosti její aplikace na soudobé humanitární intervence. Nechybí ani analýza důsledků vojenských intervencí a role OSN při (ne-)realizaci humanitárních intervencí. Součástí výuky je rovněž problematika sankcí coby možné alternativy k přímé vojenské intervenci a pohled na možnou budoucnost humanitární intervence a roli OSN v 21. století. Studenti v rámci malých skupin dostanou příležitost detailně prostudovat tři klíčové případové studie intervencí nedávné minulosti, které alespoň dle některých aktérů mezinárodních vztahů lze označit za humanitární.

Bezpečnost v asijsko-pacifickém regionu (pv)

V rámci tohoto předmětu by studenti měli získat přehled o bezpečnostních problémech, se kterými se potýkají státy a jejich obyvatelstvo v asijsko-pacifickém prostoru. Cílem kurzu je poskytnout jim určitý přehled o nejpalčivějších bezpečnostních otázkách, přičemž pozornost je věnována jak interním, tak i regionálním a nadnárodním otázkám. Kurz je rozdělen na dva tematické okruhy. V první části je pozornost zaměřena především na politiku velmocí (USA, Čína, Rusko a Indie) a jejich roli v udržování či narušování bezpečnosti v asijsko-pacifickém regionu. Druhá část se již více zabývá konkrétními bezpečnostními otázkami a potenciálními oblastmi konfliktu, jako jsou např. korejský poloostrov, spory o teritoriální vody, nadnárodní problémy, jako je terorismus, energetická bezpečnost, otázky životního prostředí, demografické otázky a lidská bezpečnost atd.

Demokratické politiky v EU (pv)

Cílem tohoto kurzu je uvedení studentů do problematiky demokratických procesů v Evropské unii (EU). Jde především o problematiku politické (a zájmové) reprezentace, otázku výběru politických lídrů prostřednictvích volebních mechanismů, chování (Evropských) politických stran a vzorce hlasování v institucích EU, veřejnou podporu pro evropskou integraci, mediální zájem a vykreslení EU a v neposlední řadě o problematiku legitimity a demokratického deficitu EU. V důsledku pokračujícího rozšiřování a prohlubování EU a vytrácejícího se permisivního konsenzu občanů EU s postupem evropské integrace se demokratické procesy staly jedním z ústředních témat spojených s evropskou integrací. Znalosti získané v tomto kurzu by měly studentům nabídnout alternativní perspektivu pohledu na EU a zároveň doplnit znalosti nabyté v jiných kurzech zaměřených na evropskou integraci.

Kapitoly z dějin zemí Latinské Ameriky (pv)

Kurz je věnován vybraným problémům regionu v oblasti historické, ekonomické a politické. V jednotlivých přednáškách je věnována pozornost otázkám předkolumbovské podoby společnosti, období kolonie, formování moderních národů, významu Latinské Ameriky pro světový trh, její současné podobě a jejímu místu v dnešním světě.

Teritoriální kurz: Austrálie a Nový Zéland (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty se všemi aspekty politické a hospodářské geografie dvou vyspělých zemí – Austrálie a Nového Zélandu, které proces globalizace vynesl na přední místa většiny pořadníků OECD a které se v těsné vzájemné spolupráci stávají přirozeným centrem až dosud izolovaného regionu Oceánie. V rámci charakteristiky současného vývoje obou zemí má kurz také ukázat na střet tradičních anglosaských vazeb s nutností změny celkové vztahové orientace na asijské sousedy, měnící se postavení původních obyvatel a roli početné české krajanské komunity ve vztazích obou zemí s Českou republikou.

Teritoriální kurz: Německo (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s klíčovými tématy vývoje poválečného Německa, jeho politickým systémem a mechanismy tvorby zahraniční a vnitřní politiky. Na konkrétních příkladech zahraničně-politických otázek budou demonstrovány postoje jednotlivých aktérů a politických stran. Účast na kurzu předpokládá aktivní zapojení během výuky.

III. SEMESTR

Politiky EU II.

Cílem předmětu je seznámit posluchače s politikami EU (regionální, energetická, dopravní, rozšíření a sousedská). V druhé části kurzu bude věnována pozornost vnějším ekonomickým vztahům EU a pozici EU ve světě, včetně zaměření na konkurenční výhody Unie. V závěru kurzu bude diskutována aktuální socioekonomická situace členských států EU.

Právní aspekty politik EU

Kurz navazuje na základy evropského práva z bakalářského stupně a doplňuje předměty magisterského studia „Institucionální systém EU“ a „Právní systém EU“. Zaměřuje se nejen na prohloubení teoretických základů, ale i na rozbor praktických příkladů, zejména z judikatury Soudního dvora EU. Jeho cílem je posílit samostatnou orientaci studentů při práci s evropským právem v podmínkách právního řádu ČR. Důraz je proto kladen také na vnitrostátní implementaci a vynutitelnost harmonizačních norem komunitárního a unijního práva.

Evropská bezpečnost

Obsahem kurzu je evropská bezpečnost a všechny její dimenze, tedy jak dimenze vojenská, tak i dimenze politická, ekonomická, energetická, environmentální, sociální a kulturní. Důraz je kladen na zasazení Evropy do euroatlantického prostoru i celosvětového globálního systému, se všemi souvislostmi z toho vyplývajícími, jako jsou zejména různé aspekty vývoje světové ekonomiky a surovinových zdrojů a jejich dodávek (ropa, plyn, jaderná energetika). Součástí kurzu jsou i asymetrické hrozby, zejména problém mezinárodního terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a otázky vnitřní bezpečnosti. V kurzu je detailně rozebírána SZBP/EBOP, Evropa jako součást NATO, zahraniční mise a operace, mezinárodní spolupráce a bezpečnost ČR jako součásti EU.

Evropská unie – prostor svobody, bezpečnosti a práva

Unijní oblast prostor svobody, bezpečnosti a práva představuje v posledních letech nejvíce se rozvíjející sféru evropského práva, která ovlivňuje přímo či nepřímo i další úseky, zvláště pak oblast vnitřního trhu Unie. Jako základní unijní cíl jsou jednotlivé politiky tohoto institutu zakotveny v Lisabonské smlouvě, a to nově, systematicky a uceleně ve Smlouvě o fungování EU (dříve Smlouva o založení ES). Výuka předmětu je koncipována tak, aby navazovala na znalosti základů evropského práva, institucí a evropských záležitostí, vyučovaných na škole. Samotná materie pak kontinuálně navazuje na bakalářský předmět „Vnitřní bezpečnost EU“, který dále rozvíjí bez zbytečného dublování. Základní přístup představuje uchopení látky zvláště z pohledu práva. Rozebírány jsou takové instituty, jako evropský zatýkací rozkaz, Eurojust či společné vyšetřovací týmy. Zvláštní pozornost je zaměřena na společnou azylovou a cizineckou politiku, Listinu základních práv EU a vybraná základní práva a dále na aktuální problematiku europeizace trestního práva a činnosti Europolu.

Regionalismus

Cílem kurzu je seznámit posluchače s některými společenskovědními přístupy k tématu regionu a regionalismu (geografie, politologie a administrativní věda, hospodářské disciplíny). Zvláštní pozornost je věnována regionalizaci prostoru zemí Evropské unie (systém NUTS) a regionům v rámci České republiky. Při přednášce je maximálním způsobem využíváno názorných pomůcek (mapy, promítání).

Management bezpečnosti a obrany (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s komplexní problematikou řešení otázek řízení a zajištění bezpečnosti a obrany státu a připravit je na další podrobnější odborné studium probíraných otázek. Kurz je vhodný pro samostatné a aktivní studenty se zřetelným zájmem o skutečné poznání a pochopení oblasti zajištění bezpečnosti a obrany státu, zejména pak pro ty, kteří uvažují o nějaké formě profesionálního působení v této oblasti. V rámci deseti výukových modulů budou studenti seznámeni se základními možnými aspekty řešení otázek řízení a zajištění bezpečnosti a obrany státu.

Herní simulace – mezinárodní vztahy v akci (pv)

Cílem kurzu je aktivní zapojení studentů do diskuse a do řešení aktuálních problematických situací v mezinárodních vztazích. Studenti společně v rámci zadaných simulací nacházejí řešení či kompromis v oblastech, které jsou pro dosažení vzájemných korektních vztahů mezi aktéry na mezinárodním poli velmi důležité. Hypotetické herní simulace jsou funkčně propojeny s reálnou situací současných mezinárodních vztahů za pomoci textů, které posluchači kurzu pravidelně studují, a tím se na simulace připravují. Studenti se učí na základě získání vlastního prožitku z individuální přípravy na simulaci a z následné diskuse. Probíraná látka tak je snáze zafixována. V průběhu kurzu si studenti procvičí své analytické schopnosti v oboru mezinárodních vztahů. Měli by být schopni analyzovat aktuální vývoj a průběh bezpečnostních, zahraničních, politických, ekonomických a sociálních vztahů na mezinárodní úrovni. Dále studenti dostanou příležitost ke zlepšení svých prezentačních schopností a k týmové spolupráci. Důraz je kladen zejména na diskusi a obhajování svého postoje, jež si studenti vždy na každou hodinu nastudují.

Teritoriální kurz: Balkán (pv)

Cílem první poloviny kurzu je podat komplexní historický přehled Balkánu jako regionu, aby se osvětlily specifické společenské, politické a ekonomické podmínky zde panující. Na to navazuje druhá polovina kurzu shrnujícími tématy: etnickými vztahy a identitou, společensko-politickými strukturami, specifiky ekonomického rozvoje a přístupem Evropské unie k Balkánu. Cílem kurzu je vysvětlit, v čem je Balkán v porovnání s ostatními oblastmi Evropy specifický, detailně tato specifika popsat, ale také odmytizovat pojem Balkán, který často slouží jako synonymum pro nepořádek, chaos a politické drobení. Jednotlivé přednášky zahrnují i práci s textem.

Teritoriální kurz: Írán, Pákistán a Afghánistán (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty se soudobými dějinami Íránu, Pákistánu a Afghánistánu, zejména vývojem ve druhé polovině 20. století. Kurz zahrnuje nejen rozhodující politické události dané historické periody, ale také ekonomickou a sociální situaci v jednotlivých zemích, které se již v první polovině 20. století zformovaly jako národní státy. Studenti se seznámí s vnitropolitickým vývojem, politickými systémy, ideologiemi a hlavními politicky aktivními skupinami působícími v těchto třech státech. Důraz je kladen na roli islámu, islámských a islamistických hnutí, úsilí vládnoucích režimů o modernizaci společnosti a státních institucí, vliv západních ideologií i jednotlivé konflikty, jejichž aktéry se Írán, Pákistán a Afghánistán staly. Výklad se zaměřuje rovněž na vnější vztahy a zahraniční politiku jednotlivých států, a to jak v regionálním měřítku, tak i s velmocemi, resp. jednotlivými mocenskými bloky. V tomto kontextu se kurz podrobně věnuje také roli těchto států v době bipolárního rozdělení světa.

Teritoriální kurz: Subsaharská Afrika (pv)

Cílem tohoto kurzu je uvést magisterské studenty do problematiky současné subsaharské Afriky. Současnost je vymezena dvěma velkými obdobími, tj. koloniálním a postkoloniálním. Tento kurz se snaží překonat dvě rozšířená klišé o Africe: 1) Klišé "etnologických areálů", které jsou podávány jako přehled o distribuci etnických skupin nebo sociokulturních jevů, přičemž jsou opomíjeny jak společenské vztahy, tak problémy, kterými Afrika procházela a prochází. 2) Klišé "etnografického prézentu", kdy je posluchači coby aktualita prezentován strnulý obraz "tradiční" Afriky, která však již dávno neexistuje. Při všech přednáškách jsou využívány poznatky z terénních výzkumů přednášející a výsledky práce dalších sociálně-vědních badatelů.

Teritoriální kurz: Španělsko a Portugalsko (pv)

Hlavním cílem kurzu je rozšířit znalosti studentů o dou zemích jižní Evropy, Španělsku a Portugalsku. Důraz je kladen na aktuální politické a ekonomické dění v obou státech a jejich vzájemnou souvislost. Určitá pozornost je věnována rovněž historii a současnosti vztahů obou zemí Iberského poloostrova s latinskoamerickými státy.

Teritoriální kurz: Čína (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s problematikou historie, administrativního členění, geografie, kultury a jazyka na území Čínské lidové republiky s důrazem na odlišnosti regionu v porovnání s Evropou a na postavení Číny v mezinárodních vztazích.

Teritoriální kurz: Indočína (pv)

Cílem kurzu je poskytnout studentům detailní přehled zemí v oblasti nazývané Indočína. V tomto regionu, který byl křižovatkou a místem střetu čínské a indické kultury, se z prastarých tradičních komunit v průběhu historie vyvinuly tři odlišné národní státy – Vietnam, Kambodža a Laos. První část kurzu se zaměří na poskytnutí základních teritoriálních informací – především geografie, obyvatelstva, náboženství a společnosti celé oblasti. Druhý okruh přednášek je zaměřen na stručný historický vývoj zemí v regionu do příchodu Francouzů a založení Indočíny jako součásti Francouzské unie. Pozornost bude též věnována dopadu koloniální politiky na politické uspořádání společnosti jednotlivých zemích a růst národního cítění. Dále je charakterizován vietnamsko-americký konflikt a jeho dopad na politické změny ve všech oblastech Indočíny. Poslední tématický okruh je zaměřen na současnou situaci jednotlivých zemí – tj. na jejich současné politické uspořádání, pozici na mezinárodní politické scéně, ekonomiku a problémy společnosti.

IV. SEMESTR

Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích

První část kurzu představuje základní definiční otázky související s problematikou řešení konfliktů v mezinárodních vztazích a jejich vývojem. Analyzuje konflikt jako pojem a rozlišení konfliktů v mezinárodních vztazích. Náplní dalšího bloku je seznámení s možnostmi prevence konfliktů. Přednášky se soustřeďují na možnosti a zdroje prevence vypuknutí násilí, včetně role OSN a mírových operací. Přednášky třetího bloku jsou zaměřeny na vznik fenoménu globálního terorismu, na motivy vzniku hnutí globálního džihádu a jeho transformace do nábožensky orientovaných teroristických skupin, které vytvořily celosvětovou síť v čele s organizací al-Káida. Dále posluchače seznamuje se souvisejícími fenomény současného globálního terorismu, mezi které na prvním místě řadíme problematiku sebevražedného terorismu. Součástí výuky jsou vedle přednášek také interaktivní semináře, během nichž se očekává intenzivní zapojení studentů. Semináře mají podobu studentské konference, na které se probírají možnosti řešení konfliktů v mezinárodních vztazích a boje s terorismem. Jedná se o řízenou analytickou diskusi, tzv. role-playing game a hledání řešení pro konfliktní situace vyskytující se v současných globálních vztazích.

Střet kultur a civilizací – islám a Evropa

Účelem kurzu je poskytnout studentům základní vhled do současné diskuze o problematice „střetu kultur a civilizací“, přičemž zvláštní důraz je kladen na kritickou reflexi minulosti, přítomnosti a možné budoucnosti vztahů mezi islámem a západní civilizací v širokém historickém a sociokulturním kontextu. Významná pozornost je věnována dlouhodobým geopolitickým a sociokulturním souvislostem konfrontace mezi islámem a křesťanskou civilizací, zejména důsledkům nástupu novověkého kolonialismu a modernizace pro vztahy mezi Západem a islámským světem. Zvláštní důraz pak je kladen na aktuální diskusi o budoucnosti vztahů mezi islámským světem a Západem, respektive vývoj a proměny islámu ve 20. století a na počátku 21. století, nejen v islámském světě, ale především v Evropě.

Československá/Česká zahraniční politika

Cílem kurzu je seznámit posluchače s historií československé a minulostí, současností a možnými modalitami dalšího vývoje české zahraniční politiky. Z hlediska historického vývoje se jedná o stručnou rekapitulaci vývoje české státnosti s důrazem na vymezení a komentování českého národního zájmu a geopolitiky středoevropského prostoru. Na tuto rekapitulaci navazuje rozbor jednotlivých období české zahraniční politiky, tak jak jsou podrobněji specifikována v obsahu přednášek. Výuka předmětu navazuje na znalosti z předchozího studia, zejména na teorii mezinárodních vztahů, zahraniční politiku, politickou geografii, dějiny českého státu a další. Po absolvování kurzu by se měl posluchač orientovat v jednotlivých fázích vývoje československé a české zahraniční politiky, pochopit ho a být schopen analyzovat současné úkoly české zahraniční politiky a popř. i nastínit její budoucí možný vývoj.