Humanitní studia - anotace předmětů

I. SEMESTR

Dějiny 19. století

Cílem jednosemestrálního kurzu „Dějin 19. století“ (předcházejícího dvousemestrálnímu výkladu „Dějin 20. století“) je podrobnější rozprava o problematice novověkých dějin, v níž je kladen důraz především na srovnávací analýzu různých stránek historického vývoje v čase i v prostoru, při nezbytném vymezení vzájemných souvislostí i (kauzálních) závislostí zkoumaných jevů a událostí. Pozornost je věnována prosazujícímu se faktoru nerovnoměrnosti historického vývoje, procesu modernizace i zásadním proměnám, jakými procházel vztah „centra“ a „periferie“ v daném období (s přihlédnutím k prvkům kontinuity a diskontinuity konkrétního historického vývoje).

Dějiny politické filozofie I.

Cílem kurzu bude seznámit studenty s vývojem politické filozofie od počátků až po 19. století. Pro rozsah tématu bude náš přístup nutně selektivní, bude možné zabývat se pouze vybranými klíčovými postavami a tématy. V rámci výkladu se budeme pokoušet kombinovat historický a systematický přístup k daným otázkám tak, aby se historicky vzdálené debaty ukázaly jako podnětné a aktuální i v současnosti.

Základy práva

Kurz Úvodu do práva se zaměří na seznámení studentů se základními znalostmi práva jako regulativního systému lidského chování. Základem kurzu je aktivní účast studentů na výuce, zejména formou přípravy na jednotlivé hodiny a přípravy odpovědí na předem zadané otázky. Obsahově je předmět zaměřen na základy práva obecně a na základy českého právního řádu tak, aby poskytl studentů vhodné východisko pro další právní předměty, které budou absolvovat v průběhu studia. Bližší informace jakož i jednotlivé studijní aktivity na http://www.vyukaprava.cz, kde je vyžadována povinně registrace.

Úvod do studia mezinárodních vztahů

Úvod do studia mezinárodních vztahů má studentům přiblížit základní orientaci v mezinárodních vztazích, problematiku dějin teorií mezinárodních vztahů, povahu a formy mezinárodních vztahů a jejich praktickou aplikaci na příkladech.

Úvod do studia médií

Cílem kurzu Úvod do studia médií je přiblížit posluchačům základní teoretické přístupy k nahlížení na roli a postavení médií ve společnosti. Studenti budou obeznámeni s podstatou činnosti médií, s okolnostmi jejich produkce, se základními aspekty tvorby mediálního obsahu, s hlavními přístupy k potenciálnímu dopadu médií na mediální publikum, jakož i s jejich vztahem k dalším společenským institucím. Pozornost bude věnována i oboru mediálních studií a jejich souvztažnosti k jiným sociálně-vědním oborům.

Četba a interpretace odborného textu

Kurz si klade za cíl seznámit studenty 1. roč. s metodami práce s odborným textem.
Hlavním přínosem by měla být zejména orientace v textu, porozumění jeho struktuře, schopnost vyzdvihnout hlavní teze, problémové pasáže, rozlišit reference od autorova vlastního stanoviska. V neposlední řadě by měli studenti ovládnout formální stránku odborného stylu, práci s poznámkami, literaturou, citací etc. natolik aktivně, aby byli schopni ji v budoucnu prakticky aplikovat např. v bakalářské práci nebo při vlastní publikační činnosti.
Po věcné stránce se bude četba a diskuse týkat vybraných základních textů evropské filozofické tradice, zejména ve vztahu k politické stránce, a bude doplněna adekvátní sekundární literaturou. Důraz kladen zejména na porozumění a samostatné uchopení základních myšlenek z pramenů, a na schopnost tyto s pomocí sekundární literatury propojit s reflexí současnosti. Jádrem kurzu je ovšem metoda zpracování jakýchkoli odborných textů z oblasti humanitních disciplín, nikoli konkrétní koncepce v jakékoli z nich.

II. SEMESTR

Dějiny 20. století I.

Kurz je první ze dvou povinných součástí dvousemestrálního přednáškového cyklu zaměřeného na základní dějinné momenty a klíčovou problematiku historického vývoje ve 20. století, přičemž se soustřeďuje na první polovinu 20. století (do konce druhé světové války). V širších společenských souvislostech se tedy zabývá mapováním oněch „míst paměti“, která rámují dvě světové války a zrod totalitarismu 20. století, ať už v jeho fašistické či komunistické podobě.

Výklad a probírání jednotlivých témat se soustředí na prvky kontinuity a diskontinuity historického vývoje, přičemž důsledným aplikováním komparativního přístupu umožní rozpoznat rozmanitost i vzájemnou podmíněnost forem i dynamiky historických změn v evropském i v celosvětovém měřítku, a nabídnout tak studentům jak základní orientaci, tak i východisko k případnému hlubšímu studiu. V přednáškách je přednostně kladen důraz na osvojení si schopnosti „porozumět dějinám“ v kontextu onoho pověstného „kdo jsme, odkud jdeme, kam směřujeme?“

Dějiny politické filozofie II.

Kurz úzce navazuje na „Dějiny politické filozofie I.“ ze zimního semestru. Cílem přednášek bude poskytnout studentům systematický úvod do základních problémů a pojmů politické filozofie tak, jak byly a jsou diskutovány v politické filozofii 20. století. Na rozdíl od Dějin politické filozofie I, v nichž byl výklad spíše historický, se nyní budeme zaměřovat spíše na systematické uchopení klíčových otázek a na problematiku jejich aplikace v praxi.

České politické myšlení

Předmět má za cíl seznámit studenty s genezí a vývojem relevantních ideových proudů, které v moderní české historii tvořily myšlenkový základ českého stranicko-politického života. Obsahem kurzu je rozbor ideové orientace a programů politických stran a myšlenek stěžejních osobností v jednotlivých historických etapách.

Úvod do sociologie

Kurz si klade za cíl seznámit studenty se základními znalostmi v sociologii. Kurz adresuje otázky vztahu jedince ke společnosti, způsobu hledání kompromisu mezi svobodnou vůlí jednotlivců a potřebou, aby ti se přizpůsobili životu mezi ostatními lidmi a institucemi, mechanizmům, jakými je jedinec socializován do své kultury a životních rolí jí požadovaných. Budeme si dále všímat, jak je společnost organizována a strukturována, jak lidé mezi sebou jednají, a jak společnost kontroluje chování jedince. Pozornost bude dále zaměřena na to, jak ve společnosti fungují mocenské vztahy. Ty prostupují všemi výše zmíněnými procesy a ovlivňují tak charakteristiku každého lidského společenství. Moc je vždy rozmístěna nerovnoměrně, což přináší společnosti vždy jisté důsledky, jejichž konfliktnost záleží na legitimitě sociální stratifikace a sociálních nerovností. Dalším důležitým tématem bude společenská změna. Všechna zmíněná témata budou diskutována v kontextu současného světa, budeme se tedy snažit pojmout situaci a výzvy dnešní doby.

Metody výzkumu v sociálních vědách

Kurs představí základní výchozí body a rozlišení výzkumu v sociálních vědách. Nejdříve se věnuje obecnějším charakteristikám výzkumu, později jsou rozlišena kvantitativní a kvalitativní východiska výzkumu a představeny jednotlivé metodologické přístupy v návaznosti na různorodost zdrojů dat a možné techniky sběru dat. Studenti by měli během kurzu získat schopnost kriticky přistupovat a rozebírat běžně ve veřejné sféře prezentované výzkumy a zároveň způsobilost vstupního metodologického rozvržení vlastního výzkumu.
Rozsah kurzu – jeden semestr, 2 hodiny týdně (přednáška a následné cvičení). Mimo vlastní přednášky a cvičení bude využito diskusního fóra na platformě facebooku k představování a diskusi aktuálně se objevujícího a v mediích prezentovaného sociálně-vědného výzkumu.

Česká politika 1918-1945

Těžiště kurzu spočívá na analýze vzniku Československé republiky a jejího vývoje v letech 1918–1938 a přechodu do období nedemokratických režimů (1938/1939), resp. režimu limitované demokracie (1945). Popsány budou jak ústavně-politický formát v jednotlivých periodách, tak i fungování vnitřní i domácí politiky v daných letech. Kurz bude doveden přes období tří republik a protektorátu, resp. Slovenské republiky fungující mezi druhou a třetí republikou až ke Košickému programu a jeho konceptu dvou revolucí – národní a sociální.

Komunikace s novináři (pv)

Předmět Komunikace s novináři má za cíl seznámit studenty s hlavními oblastmi náplně práce tiskových mluvčích a ostatních pracovníků, kteří mají v institucích a organizacích na starosti styk s veřejností. Pozornost bude v průběhu kurzu zaměřena jak na teoretické pozadí oboru vztahu s veřejností (PR), tak také na praktické řešení jednotlivých dílčích postupů, které se v rámci komunikace s veřejností a s novináři používají. Studenti si na konkrétních příkladech vyzkoušejí, jak by měli na určité komunikační události reagovat a jak postupovat při dlouhodobější komunikaci s novináři.

Politická a interkulturní komunikace (pv)

Kurz „Politická a interkulturní komunikace“ spojí teorii a praxi dvou v poslední době obzvláště rozšířených forem komunikace. V úvodu kurzu bude prezentována základní teorie komunikace (definice komunikace, komunikační modely atd.). V oblasti politické komunikace se kurz bude zabývat formami záměrné komunikace mezi aktéry politického procesu (zejména politikem a voličem). Analyzovány budou dílčí aspekty politické komunikace, jakými jsou politické kampaně, public relations v politice, politická reklama, politické poradenství, lobbying a role médií v interakci mezi politickými stranami a voliči. V části věnované interkulturní komunikaci (IKK) se pozornost bude soustřeďovat na teorii a praxi IKK a na rozbor „kulturních dimenzí“ podle G. Hofsteda a „kulturních standardů podle A. Thomase.

Média a pozdně moderní společnost (pv)

Cílem předmětu je seznámit studenty se základy sociálně-vědního pohledu na média a se základy teorií masové komunikace se zvláštním důrazem na fungování médií v (post)moderní epoše. Studenti se seznámí s vlivy nástupu elektronických médií na sociální jednání a podobu veřejné komunikace, nahlédnou na proměnu dichotomie soukromé versus veřejné a obeznámí se s konceptem zprostředkování a jeho důsledky.

III. SEMESTR

Dějiny 20. století II.

Kurz navazuje na „Dějiny 20. století I.“. Jedná se o druhou ze dvou povinných součástí dvousemestrálního přednáškového cyklu zaměřeného na základní dějinné momenty a klíčovou problematiku historického vývoje ve 20. století, přičemž pokrývá období od konce druhé světové války do konce 20. století.

Koncepce výkladu a způsob probírání jednotlivých témat jsou totožné s pojetím „Dějin 20. století I.“. Také zde je kladen důraz na kontinuitu či diskontinuitu jevů, událostí a procesů, a to při důsledném uplatňování metody srovnávacího studia. Zvláštní pozornost se kromě procesu dekolonizace, vzestupu a pádu sovětského bloku, jaderného zbrojení apod. věnuje též širším otázkám nového pojetí procesu modernizace, novodobým nacionalismům, projevům globalizace a rozličným aspektům multikulturalismu či tzv. střetu civilizací ap. Jen okrajově a pouze v kontextuálních souvislostech se kurz zabývá procesem evropské integrace (neboť této problematice je věnována zvláštní výuka).

Politologie

V tomto předmětu budou posluchači seznámeni se základními metodologickými přístupy ke studiu politiky. Pozornost bude věnována hlavním oblastem zájmu politické vědy, jako je teorie státu, typologie politických režimů, teorie politických stran a volebních systémů. V dalších částech kurzu se budeme zabývat otázkami politické kultury, vlivu zájmových skupin na politické rozhodování, teorii a praxi exekutivy a legislativy, a principům byrokracie v demokratickém státě.

Úvod do kulturní a politické antropologie

Kurz je uvedením do oboru kulturní a sociální antropologie. Jeho záměrem je vymezit obor vůči příbuzným vědám, ukázat jeho metody, témata, způsob problematizace. Studenti se v několika zastaveních u významných postav oboru seznámí s dějinami antropologického myšlení. Zastavením se u jednotlivých škol a směrů se pokusíme vymezit metodu a tématické oblasti sociální (či chcete-li kulturní) antropologie. I když je povaha kurzu spíše přehledová, nejde o to jmenovat co nejvíce představitelů, ale pokusit se ukázat na konkrétních textech, jak jejich autoři přistupovali k předmětu svého bádání.

Ekonomie

Jde o povinný jednosemestrální předmět, zařazený do druhého ročníku studia. Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými ekonomickými otázkami, které jsou nezbytné pro pochopení základních souvislostí ve fungování naší společnosti. V žádném případě nejde o vyčerpávající výklad všech ekonomických otázek vzhledem k tomu, že tento studijní obor není oborem ekonomickým. Hlavní probíranou tématikou je rozhodování o alokaci zdrojů a produkce na základě cen, utvářených v procesu směny mezi výrobci, spotřebiteli, pracovníky a vlastníky výrobních faktorů.

Studenti se seznámí se základními otázkami mikroekonomie i makroekonomie. Do učiva budou zahrnuty i vybrané problémy hospodářské politiky. Ze všech otázek budou vybrány pouze podstatné poznatky.

Vývoj evropské spolupráce a integrace

Cílem kursu je podat studentům základní informace o historických okolnostech vzniku, dalším vývoji a ideových zdrojích pokusů o ekonomickou i politickou integraci na evropském kontinentě po druhé světové válce, a to v úzkém kontextu s reálným ekonomickým a politickým vývojem Evropy. Důraz bude přitom kladem zejména na integrační seskupení vzniklá dalším vývojem ze společenství založených na základě tzv. Římské smlouvy z roku 1957 (Evropské hospodářské společenství → Evropská společenství → Evropská unie). Stručná informace bude ovšem podána rovněž o pokusech a iniciativách, které tomuto významnému mezníku předcházely (ESUO, OEEC aj.), jakož i o paralelních integračních pokusech (ESVO, RVHP).

Komunistické Československo (pv)

Cílem kursu je osvětlit problematiku radikální či antisystémové levice komunistického typu v konkrétním historickém rámci i soudobé aplikaci. Přednášky podávají obraz třídní diktatury KSČ a sovětizace Československa ve vývojových proměnách a etapách. Kurs analyzuje specifika ústavnosti, politického, stranického a volebního systému i státoprávního, národního i národnostního vývojev nedemokratickém režimu. Pozornost je věnována rovněž ekonomickým koncepcím, sociální a kulturní politice KSČ i obsahu ideologické a hodnotové indoktrinace. Nejsou pominuty ani mezinárodně politické souvislosti a místo Československa v sovětské vojenské a zahraniční politice. Autor informuje i o specifikách protikomunistického odporu a zamýšlí se nad možnostmi a mezemi rozvoje české společnosti ve složitých podmínkách totalitního a autoritářského systému.

Volební systémy (pv)

Předmět představuje jakýsi stručný úvod do studia volebních systémů a je zaměřen na jeho základní teoretické otázky. Kurz je realizován formou přednášek. Těžiště výkladu bude položeno na problematiku mechanismů volebních systémů a analýzu jejich politických konsekvencí. Studenti budou seznámeni i s metodami a nástroji pro analýzu voleb. Základní literatura (viz níže) je doporučená pro všechny návštěvníky kurzu a předpokládá se, že studenti se s ní seznámí sami. Z praktických důvodů je důraz kladen na výsledky bádání publikované v anglickém jazyce, ačkoli po dohodě je možné některé texty nahradit texty v jiných jazycích.

IV. SEMESTR

Analýza médií

Cílem kursu je seznámit studenty se základními metodami výzkumu médií. Studenti si osvojí základní kvantitativní a kvalitativní metody zkoumání mediální komunikace a to jak výzkumu mediálních organizací a mediálních obsahů, tak postupy zkoumání mediálních publik a účinků. Na konkrétních příkladech si studenti osvojí nejběžnější postupy výzkumu od kvantitativní obsahové analýzy po kvalitativní interpretace textu, sémiotikou analýzu a výzkumu zarámování (framing). Kurz studenty seznámí také s postupy současných komerčních výzkumů médií; kvantitativního výzkumu sledovanosti, čtenosti a poslechovosti i s akademickým etnografickým výzkumem příjemců mediálních sdělení.

Český politický systém

Kurz je rozdělen do dvou částí: první polovina bude věnována poválečnému vývoji Československa až do rozpadu federace. Přednášky se budou soustředit na hlavní aspekty vzniku, fungování, vývojových etap a zlomů ve vývoji politického systému Československa v tomto období. Druhá část kurzu bude věnována politickému vývoji samostatné České republiky od roku 1993 do současnosti a fungování současného politického systému, jeho institucí a vztahů mezi nimi. Součástí výkladu bude i rozbor významných primárních dokumentů týkajících se politického vývoje Československa / České republiky.

Právní aspekty mediální komunikace

Cílem kursu je seznámit studenty se základním právním rámcem regulace médií, včetně jeho aplikace v praxi, se zvláštní pozorností na problematické okruhy a otázky.

Teorie demokracie

Cílem předmětu je studenty seznámit s hlavními empirickými a normativními teoriemi demokracie, používanými v soudobé světové politologii. Kurz bude postaven na výkladu přístupů uplatňovaných jednotlivými významnými badateli a na interpretaci jejich tezí.

Propaganda v nedemokratických režimech (pv)

Cílem kurzu je představit propagandu v nedemokratických režimech jako mocný nástroj sloužící k uchopení a udržení moci i ke stabilizaci společnosti. První část kurzu je zaměřena na média, public relations, politický marketing a veřejné mínění v moderních společnostech, hledání definice pojmu propaganda a představení sociálních badatelů, kteří propagandu teoreticky konceptualizovali (Karl Marx, Sigmund Freud, Max Weber, Harold D. Lasswell, Walter Lipmann, David Berlo, Jacques Ellul, Wilbur Schramm, Daniel Lerner, Karl Deutsch, Elihu Katz, Paul F. Lazarsfeld, Joshua Meyrowitz, Neil Postman, Noam Chomsky, Edward S. Herman) se zvláštním zřetelem na teoretické koncepty vztahující se k totalitárním a autoritativním režimům (Philip Selznick, Peter Kenez aj.). Představeny budou také sociálně vědní paradigmata a významné směry 20. století reflektující účinky médií (Frankfurtská škola, Torontská škola, Teorie masové komunikace).

Náboženství v evropských konfliktech (pv)

Kurz seznámí studenty se základy křesťanství, judaismu a islámu, tj. s náboženstvími, která byla a dosud jsou potenciálními zdroji konfliktů v dějinách Evropy. Dále se bude zabývat religiózními, kulturními a sociálními aspekty jednotlivých náboženských konfliktů. V časové souslednosti se bude zabývat nejprve vydělením křesťanství z judaismu, pronásledování křesťanů v prvních třech staletích a proměnami křesťanství ve 4. století, kdy se stalo státním náboženstvím římské říše. Na toto období naváže téma vzniku posledního velkého náboženství islámu a jeho postupné pronikání na jih Evropy (Španělsko, Balkán) kolem Středozemního moře a reakce křesťanstva v podobě křížových výprav. Dalším tématem bude křesťanský antisemitismus. Kurz se rovněž zaměří na vznik jednotlivých křesťanských denominací, počínaje velkým rozkolem v r. 1054 až po zrození reformovaných církví. Zvlášním tématem bude vliv náboženství na obě světové války. Kurs rovněž pojedná recentní konflikty s náboženským podtónem na Blízkém východě, na Balkáně a v Severním Irsku. Samostatnou kapitolou bude vztah komunistické ideologie a náboženství ve střední a východní Evropě se zaměřením na situaci v Československu. Kurz bude zakončen přiblížením fenoménu nových náboženských hnutí.

V. SEMESTR

Terénní novinářská práce a Blízký východ

Blízkovýchodní problematika patří zejména v posledních letech k ústředním tématům světové politiky, ať už kvůli svým bezpečnostním (terorismus) nebo sociálně-ekonomickým (masová migrace) dopadům na okolní svět. Veřejné mínění na Západě, včetně České republiky, se přitom utváří především na základě mediálního pokrytí Blízkého východu. Absolventi kurzu by proto měli získat základní přehled o politickém vývoji na Blízkém východě, ale také tom, jak vzniká zpravodajství o hlavních světových událostech. Kurz nastíní, jak vzniká nežádoucí rozdíl mezi skutečností a „mediální realitou“, a přiblíží i úskalí a okolnosti práce reportérů v zahraničí. To vše na základě teoretických zdrojů, praktických příkladů i osobních zkušeností přednášejícího z dlouhodobého reportérského působení na Blízkém východě (Irák, Afghánistán, Írán, egyptská revoluce, izraelsko-palestinský konflikt).

Evropské diktatury 20. století

Předmět bude problematiku evropských diktatur pojednávat jednak z teoretické perspektivy (vývoj teoretického konceptu totalitarismu a jeho kritické reflexe), a jednak formou historické komparativní analýzy hlavních evropských diktatur 20. století: příčin jejich vzniku, vzájemné komparace ideologie a praxe režimů, rozbor jejich vnitřní struktury a dynamiky (italský fašismus, německý nacismus, sovětský stalinismus). Tato analýza bude založena jednak na historickém přístupu, jednak na strukturně-funkcionalistickém přístupu k tématu.

PÁD KOMUNISMU V ZEMÍCH STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY

Cílem tohoto předmětu je mezinárodní srovnávací analýza procesu krize a následného pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy, konkrétně v Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku, NDR, Rumunsku, Bulharsku a v Československu. Výklad bude primárně sledovat proces sovětské přestavby po roce 1985 a projevy a důsledky reakce mocenských elit jednotlivých zemí sovětského bloku na Gorbačovovy reformy. V rámci přednášek budeme reflektovat jednak vývoj uvnitř mocenských elit režimů, jinak rozvoj a aktivity opozice. Dalšími důležitými analyzovanými faktory, jež zapříčinily konec těchto režimů, budou ekonomické a sociální poměry, proměna mezinárodních vztahů v 2. polovině 80. let či národnostní problémy.

Teorie a praxe neziskového sektoru

Cílem předmětu je dosažení znalosti studentů neziskového sektoru. Obsahem předmětu je vysvětlení úlohy nestátních neziskových organizací v národním hospodářství, společenských, legislativních a ekonomických podmínek po roce 1989, seznámení se specifickým postavením a rolemi organizací v českých podmínkách.

Občanská společnost a stát

Cílem předmětu je jednak posluchače uvést do současné diskuse o konceptu občanské společnosti v sociálních vědách. Dále jej seznámit se základními socio-kulturními předpoklady a důsledky samotného procesu evropské integrace i širšího procesu globalizace. V neposlední řadě by měl být také seznámen se základními poznatky z oblasti formování evropské veřejné sféry a jejího vztahu k evropským politickým institucím, a to jak s institucionální, ale především se socio-kulturními aspekty této problematiky. Jaká sociální, ekonomická a politická rizika s sebou přináší evropská integrace? Jak těmto rizikům čelit? Proces evropské integrace a vytváření nadnárodního systému vlády jsou podmiňovány a doprovázeny nejen významnými ekonomickými a politickými změnami, ale také změnami socio-kulturní povahy. Formování evropské občanské společnosti bývá v této souvislosti považováno za záruku svobody a stability demokracie v rámci vznikajícího evropského nadnárodního systému vlády.

Dějiny východního bloku 1944–1989

Tento předmět si klade za cíl seznámit studenty s historickým a politickým vývojem zemí tzv. východního (sovětského) bloku ve druhé polovině 20. století. Výklad bude rozdělen do čtyř velkých kapitol:

1. Utváření komunistických režimů a jejich vývoj do roku 1953
2. Poststalinské období - vývoj v 50. a 60. letech
3. Neostalinistická stabilizace systémů v 70. a 80. letech
4. Gorbačovovy reformy a rozpad východního bloku v závěru 80. let 20. st.

Každá z těchto kapitol bude uvedena analýzou vývoje v mateřské zemí bloku – Sovětském svazu. Podrobně budou rozebrány příčiny a průběh nastolení komunistických režimů v těchto jednotlivých zemích, s důrazem na specifika a odlišnosti tohoto vývoje. Dále pak bude analyzován charakter těchto režimů v jejich prvotní fázi, tedy zejm. do roku 1953. Následně bude výklad zaměřen na vývoj komunistických režimů v 60. letech, jejich vzájemné vztahy, společné organizace a vztahy zemí východního bloku k ostatnímu světu. Sedmdesátá léta pak přinášejí stabilizaci a konzervaci mocenského systému, charakteristický zejména odporem k reformám, který je zároveň doprovázen snahou o podporu konzumních trendů v jednotlivých národních společnostech východního bloku. Zhoršená mezinárodněpolitický tlak i ekonomické a politické potíže vedou v polovině 80. let k intenzivnímu volání po zásadních reformách, které je ztělesněno v politice nového Gorbačovova vedení v SSSR. Pozornost bude věnována jednak změnám v Sovětském svazu v tomto období, a jednak reakcím mocenských elit i složek vznikající občanské společnosti v jednotlivých analyzovaných zemích na tyto změny, jež následně vyústily v rozpad východního bloku.

Autoritářské režimy (pv)

Cílem kurzu je seznámit studenty s teoretickým pojetím autoritářských, totalitárních (či „totalitárních“) a sultanistických režimů a následně na konkrétním historickém materiálu ukázat konkrétní příklady takovýchto politických uspořádání. Studovány budou především příklady z evropských a amerických států. Pozornost bude věnována strukturám a transformacím uvedených režimů.

Sociální komunikace a rétorika (pv)

Kurz učí, jak prostřednictvím přesvědčivého jazykového projevu spolu s prostředky mimojazykovými dospět k volbě nejlepší alternativy jednání. Umění mluvit a jednat s lidmi zahrnuje nejen otázky obecné rétoriky, ale především problematiku praktické aplikace získaných poznatků – jde o úspěšnost různých druhů jednání, uplatnění logiky a správné argumentace, nonverbální komunikace apod. Pozornost je zaměřena na praktická řečnická cvičení – od dechových, přes rozeznívání hlasu a uvolňovací cvičení, správnou artikulaci až ke cvičení hlasové ohebnosti. Kurz sociální komunikace a rétoriky významnou měrou zvyšuje celkovou kulturnost společenského jednání a chování člověka, rovněž však obsahuje konkrétní návody k dosažení společenské úspěšnosti.

Česká mediální krajina (pv)

Předmět Česká mediální krajina seznámí studenty se základním popisem současných českých médií. Všímat si bude zejména jejich typologického rozčlenění, jejich obsahového zaměření, vlastnických vztahů, jakož i širších společenských souvislostí jejich existence. Studenti by měli po absolvování tohoto předmětu získat ucelený přehled o postavení jednotlivých českých médií v současné společnosti.

VI. SEMESTR

Střední Evropa na mapě

Kurz sleduje proměny politické mapy střední Evropy od konce 19. století do současnosti. Sledovány budou politické procesy, které vedly k územním změnám, změnám hranic, demografické struktury regionu a jednotlivých států a dalších atributů souvisejících se vztahem prostoru a politiky. Sledován bude vliv proměn mapy střední Evropy na veřejné mínění a politické elity a jejich rozhodování, a to jak v dobovém kontextu příslušného období, tak v současnosti. Obsah kurzu je rozložen do 5 tematických bloků (1867-1918, 1918-1938, 1938-1945, 1945-1989 a po roce 1989). Každý z nich bude rozdělen na přednáškovou a seminární část. Seminární část se bude skládat z prezentací studentů na témata zadaná na první hodině. Kurz předpokládá kombinaci základních znalostí z historie Evropy v 19. a 20. století a orientaci v mapách, včetně slepých.

Vztahy kultur a civilizací – islám a Evropa

Obsahem kurzu je analýza vztahu mezi západní civilizací a islámem v širším historickém a kulturním kontextu od sedmého století do počátku jednadvacátého století. Zmíněná problematika bude uchopena především prostřednictvím makrohistorického přístupu některých vybraných významných historiků a politických vědců, například Henriho Pirenna, Williama McNeilla, Fernanda Braudela, Arnolda Toynbeeho, Immanuela Wallersteina, Francise Fukuyamy a Samuela Huntingtona.

Přechod české společnosti k demokracii

Předmět seznamuje studenty s problematikou politických, ústavně-právních, sociálních a ekonomických změn, ke kterým v české společnosti došlo v důsledku pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Pozornost je soustředěna jednak na obecné znaky přechodů k demokracii, a jednak na klíčové události ve vývoji české/československé společnosti v letech 1989 – 1992. Součástí výkladu je jednak analýza samotného pádu komunistického režimu v Československu v listopadu 198, a jednak proces přechodu k demokracii, který je analyzován nejen z hlediska chronologického, ale především obsahového: průběh zániku komunistického režimu, změny ústavně-politického systému, ekonomická reforma, změna zahraniční orientace země, vývoj vztahů Čechů a Slováků – diskuse o státoprávním uspořádání, vývoj nového stranického systému, apod.

Politické strany a stranické systémy

Kurz seznamuje studenty s významem stran, stranictví a stranických systémů v moderních demokratických politických systémech. Představuje strany z hlediska jejich vzniku, vývoje, funkce, zabývá se teorií stran a jejich typologií. Seznamuje studenty s významem stranických systémů, s teoriemi stranických systémů a s faktory které vedou k jejich formování. Teoretické koncepty jsou v kurzu demonstrovány praktickými příklady z reálné politiky evropských zemí.

Komparace moderních demokracií

Kurz bude zahájen stručným zopakováním vybraných aspektů politických systémů v moderních demokraciích, zejména forem vlád (prezidentská, parlamentní, poloprezidentská), státním zřízením (republiky, monarchie), územním uspořádáním (centralismus, unitarismus, federalismus, regionalismus), stranickými a volebními systémy. Vlastní kurz bude aplikovat obecné a teoretické poznatky na analýze vzniku a fungování politických systémů vybraných moderních demokracií: Spojených států amerických, Spolkové republiky Německo, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Francouzské republiky a Švýcarské konfederace. Komparativní metoda umožní poznat nejen jedinečnost ústavně politického uspořádání a politické kultury v každém státě, ale současně definovat širší společné znaky a souvislosti.

Česká média po roce 1989

Cílem kurzu Česká média po roce 1989 je seznámit studenty s hlavními vývojovými etapami českých médií po roce 1989. Vedle teoretického zasazení bude novodobý vývoj českých médií rovněž ukázán na konkrétních mediálních organizacích a produktech. Studenti budou v průběhu semestru formou referátů analyzovat nejvýznamnější česká média současnosti. Tato deskripce poslouží jako základní vhled na chod současných českých médií a bude rozšířena o další podstatné aspekty jejich fungování.

Politický marketing (pv)

Cílem kurzu je obeznámit studenty se základy politického marketingu. V úvodní části kurzu budou studenti obeznámeni s teorií politického marketingu. Poté se kurz zaměří na praxi politického marketingu v tradičních demokraciích (USA, Velká Británie aj.), dále ve vybraných demokratizujících se zemích a v neposlední řadě také v České republice. Kurz se podrobně zaměří na „politický trh“, respektive na analýzu tohoto trhu marketingovými metodami. V další části se kurz soustředí na voliče na politickém trhu a rozebrána bude strategii politických stran. Poté se kurz bude věnovat public relations v politice, podrobněji se zaměří na politickou propagaci, politickou reklamu a také na lobbing jako strategii prosazování skupinových zájmů.

Média a reklama (pv)

Předmět Marketing a ekonomika médií je zaměřen na představení klíčových faktorů, které se pojí s ekonomickým fungováním médií. Věnovat se bude zejména podstatě financování médií, jejich klíčovým zdrojům, rozdíly mezi jednotlivými mediálními typy (TV, tisk, rádio, internet) a mezi mediálními organizacemi s rozličným modelem financování (média veřejné služby vs. média komerční). Na konkrétních příkladech pak popíše marketingové kampaně českých médií, ať už v době ustavování mediálního trhu po roce 1989, nebo v současnosti. Nabídne také srovnání s marketingovými strategiemi zahraničních médií.

Lobbing a moderní demokracie (pv)

Cílem kurzu je seznámit posluchače s problematikou lobování jako jedné z technik prosazení
reprezentace vlastních zájmů a vlivu ve skupině nebo společnosti. Pro pochopení jeho fungování je zvolen interdisciplinární přístup, který umožní pochopit základní formy a metody lobování v různých historických, sociálních, kulturních a politických kontextech (UK, USA, Evropa, Japonsko). Budou také osvětleny základní vztahy mezi jednotlivými sektory společnosti. Nakonec bude také poukázáno na rozdíl mezi lobbingem jako legální praktikou a jinými nelegálními metodami prosazení vlivu.