MVES kombinované studium - anotace předmětů
I. SEMESTR
Úvod do studia mezinárodních vztahů
Základním cílem kurzu je zprostředkovat studentům vhled do problematiky oboru Mezinárodních vztahů, jakožto nezávislé a samostatné vědecké discipliny. Bude představen předmět zkoumání a základní teoretické koncepty, jejichž pomocí je mezinárodní systém konceptualizován a interpretován tak, aby student v disciplíně, kterou se rozhodl studovat, získal základní orientaci, jež bude následně rozvíjena ve specializovaných předmětech bakalářského a případně navazujícího magisterského studia.
Dějiny 20. století I.
Kurz je první ze dvou součástí dvousemestrálního přednáškového cyklu zaměřeného na základní dějinné momenty a klíčovou problematiku historického vývoje ve 20. století, přičemž se soustřeďuje na první polovinu 20. století (do začátku druhé světové války). V širších společenských souvislostech se tedy zabývá mapováním oněch „míst paměti“, která rámují dvě světové války a zrod totalitarismu 20. století, ať už v jeho fašistické či komunistické podobě. Výklad a probírání jednotlivých témat se soustředí na prvky kontinuity a diskontinuity historického vývoje, přičemž důsledným aplikováním komparativního přístupu umožní rozpoznat rozmanitost i vzájemnou podmíněnost forem i dynamiky historických změn v evropském i v celosvětovém měřítku, a nabídnout tak studentům jak základní orientaci, tak i východisko k případnému hlubšímu studiu. V přednáškách je přednostně kladen důraz na osvojení si schopnosti „porozumět dějinám“ v kontextu onoho pověstného „kdo jsme, odkud jdeme, kam směřujeme?“
Základy ekonomie
Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými ekonomickými otázkami, které jsou nezbytné pro pochopení základních souvislostí ve fungování naší společnosti. V žádném případě nejde o vyčerpávající výklad všech ekonomických otázek vzhledem k tomu, že tento studijní obor není oborem ekonomickým. Hlavní probíranou tématikou je rozhodování o alokaci zdrojů a produkce na základě cen, utvářených v procesu směny mezi výrobci, spotřebiteli, pracovníky a vlastníky výrobních faktorů. Studenti se seznámí se základními otázkami mikroekonomie i makroekonomie. Do učiva budou zahrnuty i vybrané problémy hospodářské politiky. Ze všech otázek budou vybrány pouze podstatné poznatky.
Základy práva
Kurz je zaměřen na seznámení studentů se základními znalostmi práva jako regulativního systému lidského chování. Jeho základem je aktivní účast studentů na výuce, zejména formou přípravy na jednotlivé hodiny a přípravy odpovědí na předem zadané otázky. Obsahově je předmět orientován na základy práva obecně a na základy českého právního řádu tak, aby poskytl studentům vhodné východisko pro další právní předměty, které budou absolvovat v průběhu studia.
Politická a ekonomická geografie
Kurz politické a ekonomické geografie světa seznamuje posluchače se základními politickými a ekonomickými realitami v územních souvislostech. Dokládá, že prostor je nedílnou součástí socioekonomické reality, kterou může stimulovat v pozitivním či negativním smyslu. Poskytuje základ pro pochopení makroekonomických i politických skutečností v globálním i regionálním průmětu. Cílem kurzu je objasnění prostorové organizace socioekonomického systému a informace o změnách na politických mapách regionů plynoucích z vlivů geografického prostředí, charakteru populace a politických koncepcí.
II. SEMESTR
Mezinárodní organizace
Kurz je zaměřen na poznání vybraných teoretických aspektů problematiky mezinárodních organizací, jež budou následně konkretizovány na příkladech. Studenti budou seznámeni se základní terminologií, s historickým vývojem, se současným stavem, strukturou a fungováním organizací a s jejich významem v moderních společnostech.
Dějiny 20. století II.
Kurz navazuje na „Dějiny 20. století I“. Jedná se o druhou ze dvou součástí dvousemestrálního přednáškového cyklu zaměřeného na základní dějinné momenty a klíčovou problematiku historického vývoje ve 20. století, přičemž pokrývá období od konce druhé světové války do konce 20. století. Koncepce výkladu a způsob probírání jednotlivých témat jsou totožné s pojetím první části kurzu. Také zde je kladen důraz na kontinuitu či diskontinuitu jevů, událostí a procesů, a to při důsledném uplatňování metody srovnávacího studia. Zvláštní pozornost se kromě procesu dekolonizace, vzestupu a pádu sovětského bloku, jaderného zbrojení apod. věnuje též širším otázkám nového pojetí procesu modernizace, novodobým nacionalismům, projevům globalizace a rozličným aspektům multikulturalismu či tzv. střetu civilizací ap. Jen okrajově a pouze v kontextuálních souvislostech se kurz zabývá procesem evropské integrace, neboť této problematice je věnována zvláštní výuka.
Světová ekonomika
Předmět seznamuje studenty s reálným sociálně ekonomickým systémem – světovou ekonomikou. Vysvětluje příčiny vzniku tohoto systému, definuje jeho prvky a stručně se zabývá vztahy mezi nimi. Následně stručně charakterizuje centra světové ekonomiky – USA, Japonsko a Evropu, zabývá se ale také rozvojovými ekonomikami, zejména pak nově vznikajícím tzv. Asijským centrem. V poslední části nastiňuje výhled pro vývoj světové ekonomiky do budoucna.
Vývoj evropské spolupráce a integrace
Cílem kurzu je podat studentům základní informace o historických okolnostech vzniku, dalším vývoji a ideových zdrojích pokusů o ekonomickou i politickou integraci na evropském kontinentě po druhé světové válce, a to v úzkém kontextu s reálným ekonomickým a politickým vývojem Evropy. Důraz je přitom kladem zejména na integrační seskupení vzniklá dalším vývojem ze společenství založených na základě tzv. Římské smlouvy z roku 1957. Stručná informace je ovšem podána rovněž o pokusech a iniciativách, které tomuto významnému mezníku předcházely (ESUO, OEEC aj.), jakož i o paralelních integračních pokusech (ESVO, RVHP). Látka kurzu je strukturována jak z hlediska nejdůležitějších mezníků vývoje příslušných integračních forem, tak také z hlediska jednotlivých historických etap vývoje evropského kontinentu. Samostatným tématem je rovněž vývoj postavení Československa / České republiky ve vztahu k evropským integračním snahám. V závěru kurzu je věnována určitá pozornost dalším perspektivám vývoje integračního procesu na evropském kontinentu.
Úvod do ústavního práva
Ústavní právo je obor zabývající se ústavou jako základním zákonem státu a jejím výkladem, spolu s dalšími normami, které na ní úzce navazují. Ústavní právo vede k poznání vztahu mezi veřejnou mocí a jednotlivcem, stejně jako mezi orgány veřejné moci mezi sebou navzájem. Cílem studia v rámci tohoto předmětu je poznat, jakým způsobem je veřejná moc vytvářena a jakým způsobem je aplikována, kde jsou meze jejího možného použití a z jakých důvodů, a to zejména v oblasti normotvorby. Pozornost je věnována otázkám efektivního výkonu veřejné moci, její dělbě, a to s ohledem na respekt k základním lidským právům a svobodám. Smyslem studia tohoto oboru není pouze jednotlivé pojmy vyložit, ale především poznat, jak veřejná moc funguje a co ji v jejím působení limituje.
III. SEMESTR
Globální problémy světa
Cílem kurzu je podat charakteristiku globálních problémů světa, které mají nejen hospodářský a sociální charakter, ale též výrazný politický rozměr. Jedná se o globální problémy intersociální (problém systému mezinárodních hospodářských vztahů Sever – Jih, problém míru a bezpečnosti, chudoby, rozvoje člověka). Dále problémy přírodně sociální (energetický, surovinový, populační, environmentální, potravinový) a antroposociální.
Instituce a rozhodování EU
Cílem kurzu je podat studentům základní informaci o hlavních institucích (orgánech) Evropské unie (EU) a o tom, jakou hrají roli při formulování a přijímání rozhodnutí na unijní úrovni. Důraz bude přitom kladen jak na jednotlivé instituce (zejména Rada EU, Evropská komise, Evropský parlament a Soudní dvůr EU), jejich genezi, hlavní funkce, personální složení, příp. další charakteristiky, tak také na celkový syntetizující pohled na unikátní institucionální strukturu současné EU. Tato struktura je mj. výrazem střetávání, ale též prolínání a doplňování, dvou základních principů jejího fungování: nadnárodního (supranacionálního) a mezivládního.
Evropská ekonomická integrace
Cílem kurzu je seznámit studenty s procesem evropské ekonomické integrace. Studenti by měli získat orientaci v ekonomice a ekonomii Evropské unie. Kurz bude věnován objasnění základních rysů ekonomik Evropské unie a členských zemí a cílů a nástrojů společných a koordinovaných politik Evropské unie.
Politologie
Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy politologie jako společenskovědní disciplíny a rámcově s vybranými oblastmi, jimiž se politologie zabývá. Vzhledem k omezenému času jde o základní seznámení s některými tématy, jejichž výběr a forma podání byly voleny tak, aby poskytly studentům možnost orientace v aktuálních problémech především české politiky.
Základy psychologie
Tento kurz zahrnuje přehled základních témat psychologie současně s jejich aplikacemi ve specializovaných odvětvích oboru. Věnuje se také celkovému pojetí psychologie jako vědy, včetně její metodologie a možností, ve kterých se psychologický přístup může uplatnit. Další okruhy zahrnují podstatné poznatky z vývojové psychologie, sociální psychologie a psychologie osobnosti – motivace, komunikace, problematika hierarchie skupin apod. Jedna přednáška je věnována interkulturní psychologii. Obsah přednášek je koncipován tak, aby obsáhl hlavní problematiku disciplíny a zároveň naplnil hledisko její použitelnosti v praktickém životě.
IV. SEMESTR
Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU
Kurz si klade za cíl uvést studenta do problematiky společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), a to nejen z hlediska teoretického ale i praktického. Struktura kurzu je rozdělena do dvou základních celků. V rovině spíše „teoretické“ je laděn vznik a vývoj SZBP včetně EBOP (Evropské bezpečnostní a obranné politiky). V rámci vývoje SZBP jsou rovněž probírány cíle a nástroje této politiky. Druhá část je zaměřena na její fungování „v praxi“ a na příkladě několika case-studies (s důrazem na předsednictví České republiky v Radě EU) se kurz pokouší ukázat operativnější podobu SZBP.
Sociologie
Cílem předmětu je podat základní informace o sociologii, jejím vývoji, metodách, tradicích,
vybraných klíčových pojmech a problémech. V prvé řadě jde o vymezení sociologie, teoretické přístupy a jejich vývoj, metody a základní témata obecně: typy společností, tradiční a moderní společnost a vybrané problémy moderních společností, jako jsou urbanismus či sociální hnutí, vztah jedince a společnosti, socializace, sociální stratifikace, mobilita, nerovnost, etnicita, kulturní identita, náboženství, problematika masových médií, populární kultury, vlády a politického systému a konečně globálních změn, ekologických krizí a krizí moderních institucí.
Komparace moderních demokracií
Kurz začíná stručným zopakováním vybraných aspektů politických systémů v moderních demokraciích, zejména forem vlád (prezidentská, parlamentní, poloprezidentská), státním zřízením (republiky, monarchie), územním uspořádáním (centralismus, unitarismus, federalismus, regionalismus), stranickými a volebními systémy. Vlastní kurz aplikuje obecné a teoretické poznatky na analýze vzniku a fungování politických systémů vybraných moderních demokracií: Spojených států amerických, Spolkové republiky Německo, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Francouzské republiky, Švýcarské konfederace a Italské republiky. Komparativní metoda umožní poznat nejen jedinečnost ústavně politického uspořádání a politické kultury v každém státě, ale současně definovat širší společné znaky a souvislosti.
Základy evropského práva
Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy práva ES/EU. Důraz je kladen na znalost pramenů práva ES/EU a orientaci v nich. Součástí kurzu je rovněž rozbor účinků, které právo ES/EU vyvolává ve vztahu k členským státům a jednotlivcům a rozbor důsledků, které neplnění závazků vyplývajících z práva ES/EU může mít, zejména ve vztahu k České republice. Pozornost je věnována rovněž základním institucionálním otázkám, které přímo souvisejí s tvorbou, aplikací a kontrolou dodržování práva ES/EU.
Mezinárodní konflikty a jejich řešení
Tento kurz směřuje k dosažení dvou cílů. Za prvé, obsah kurzu zajistí studentům vědomostní penzum, jež bude postačovat k pokročilému porozumění mezinárodním konfliktům a teoretickým přístupům k jejich řešení. Za druhé, kurz je koncipován takovým způsobem, aby podpořil studenty v rozvoji jejich kritického myšlení a přenositelných dovedností.
V. SEMESTR
Vnitřní bezpečnost EU
Výuka předmětu je koncipována tak, že navazuje na nezbytné znalosti základů evropského práva a evropských záležitostí, jakož i mezinárodního práva, vyučovaných v předcházejících semestrech. Pojetí předmětu se snaží o vyváženost mezi právním a politologickým přístupem. Po úvodním výkladu záležitostí týkajících se bezpečnostních aspektů fungování EU (rovněž z pohledu globálního) následuje výklad problematiky vnitřních bezpečnostních opatření Unie. Současně jsou osvětleny hlavní trendy bezpečnostního vývoje, hrozby a bezpečnostní rizika. Pozornost je věnována výkladu unijního systému vnitřních záležitostí v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Zmíněny v nezbytném rozsahu jsou též základní kontury Lisabonské smlouvy se zvláštním zaměřením na bezpečnostní otázky. Důraz je kladen na bezpečnostní aspekty volného pohybu osob (tzv. bezpečnostní kompenzační opatření a boj se zločinem) a navazující schengenskou spolupráci či fungování Europolu a Interpolu. Náležitá pozornost je věnována problematice boje s terorismem, protiteroristickým nástrojům EU a unijní dimenzi civilní ochrany. Studenti jsou vedeni k praktické aplikaci získaných poznatků z výuky při komentování mediálních zpráv týkajících se problematiky předmětu.
Politické systémy zemí střední a východní Evropy
Kurz je věnován problematice politických systémů vybraných zemí střední a východní Evropy: Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy Lotyšska a Estonska. Přednášky pokryjí problematiku přechodu k demokracii v těchto zemích, ústavního vývoje a postavení jednotlivých ústavních institucí a prvků politických systémů, včetně vzájemné komparace. Pozornost je věnována i středoevropským specifikům, jako např. postavení bývalých komunistických stran v pluralitním stranickém systému atd.
Česká republika v EU
Cílem kurzu je objasnit vývoj vztahů České republiky a Evropské unie v průběhu uplynulých let. Pozornost je věnována vyjednávání vstupu ČR do EU, podmínkám Smlouvy o přistoupení a problematice tzv. přechodných období. Kurz se rovněž zaměřuje na institucionální zajištění členství v EU a na problematiku působnosti evropského práva po vstupu ČR do EU. Dále se kurz zabývá postoji české politické reprezentace k otázkám budoucnosti EU, společné zahraniční politiky atd.
Dějiny evropského myšlení
Cílem předmětu je obeznámit studenty s dějinami evropského myšlení od antiky a judaismu přes středověkou křesťanskou filozofii k novověku, moderně a postmoderně. Studenti jsou seznámeni nejdříve s myšlením starověkého Izraele (proroci) a počátky řeckého myšlení před Sokratem a dále s myšlením starověkého Řecka, zejména Platonem a Aristotelem, a rovněž starověkého Říma (Seneca, Cicero, Marcus Aurelius aj.). Středověké křesťanské myšlení je zaměřeno primárně i když nikoliv bezvýhradně na Augustina Aurelia a na Tomáše Akvinského. Novověká myšlenková reflexe začíná seznámením s myšlenkovými koncepty Niccolò Machiavelliho a Johna Locka. Po představení nejvýznamnějších novověkých myšlenkových směrů (racionalismus, empirismus,) následuje skotské osvícenství (Adam Smith, David Hume), intelektuálové, kteří inspirovali Velkou francouzskou revoluci (Voltaire, Encyklopedisté, J.J. Rousseau) a I. Kant. Neopomeneme zrod moderních politických ideologií (socialismus-konzervatismus-liberalismus), z přehledu nových „-ismů“ 19. století nechybí ani utilitarismus, pozitivismus, rasismus aj. Dále se kurz zabývá tzv. temnými filozofy 19. století (F. Nietzsche, A. Schopenhauer). V závěrečném exkurzu do soudobého politického myšlení jsou představeny myšlenkové koncepty a myslitelé 20. století: neomarxismus (Frankfurtská škola), reflexe totalitarismu (Arendt, Popper, Talmon), neoliberalismus a Friedrich August von Hayek, libertarianismus a Robert Nozick a teorie nové smlouvy (John Rawls).
Mezinárodní právo
Cílem předmětu je představit studentům základy mezinárodního práva: Pojem, předmět a zvláštnosti mezinárodního práva, tradiční a soudobé mezinárodní právo, subjekty mezinárodního práva, prameny mezinárodního práva, druhy pravidel mezinárodního práva, imperativní normy (ius cogens) v mezinárodním právu, zásady mezinárodního práva a jejich kodifikace, poměr mezinárodního práva k právu vnitrostátnímu, mezinárodní odpovědnost, donucení a sankce v mezinárodně organizovaném společenství států.
VI. SEMESTR
Globální terorismus
Cílem kurzu je představit studentům terorismus jako významný fenomén současných mezinárodních vztahů. Pozornost je věnována teoretickému vymezení a historickému vývoji terorismu, jeho reflexi v politice států a mezinárodních organizací i nejnovějším formám tzv. globálního terorismu.
Národní bezpečnost a asymetrické hrozby
Bezpečnostní teorie i debaty dnešní doby hýří termíny „národní bezpečnost“ či „asymetrické hrozby“, třebaže existuje sémantická rozostřenost těchto termínů a jejich vágní kontury, jsou zdrojem (nejen) akademických sporů. Kurz si klade cíl představit tyto termíny v jejich komplexitě a zaměřuje se na celou škálu asymetrických hrozeb (některé z nich podrobně analyzuje). Jako modelový příklad byl zvolen fenomén sebevražedného terorismu a asymetrické hrozby vůči koaličním jednotkám v Afghánistánu a v Iráku. Absolvování kurzu by mělo poskytnout studentům detailnější vhled do bezpečnostní problematiky, týkající se nejen vnitřní národní bezpečnosti (viz sebevražedný terorismus), nýbrž též vnější národní bezpečnosti (viz operace v Afghánistánu a v Iráku).
Společenská etiketa a diplomatický protokol
Předmět si klade za cíl prohloubit znalosti posluchačů v oblasti společenského styku a připravit je tak lépe na seriózní obchodní, podnikatelskou a diplomatickou činnost jak v tuzemsku tak i v zahraničí. V současné době v souvislosti s růstem otevřenosti české ekonomiky a se vstupem do EU se všichni absolventi stále více dostávají do kontaktu s příslušníky cizích států, účastní se různých mezinárodních jednání, konferencí nebo pracují v orgánech mezinárodních organizací. Ke zvýšení prestiže absolventů by měl přispět i tento kurz. Pouze člověk znalý společenského chování, s vytříbeným vystupováním a chováním totiž působí sebejistým, vyrovnaným a vzdělaným dojmem. Dokáže lépe pochopit nejen naše, ale i zahraniční klienty a partnery, a vyhovět jejich přáním. Cílem kurzu je též posluchače lépe seznámit s organizováním a přípravou různých pracovních a společenských akcí pořádaných jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Pouze dobře a podle všech pravidel připravená společenská či protokolární akce je totiž také odrazem naší kulturní vyspělosti. Dalším cílem kurzu potom je podat základní přehled o diplomatickém protokolu a diplomatické praxi.